Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 155/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou dne 3.9. 1997 ve věci ústavní stížnosti J.K., zastoupeného advokátem JUDr. M.N., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29.4. 1996, sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj podle ustanovení návrh odmítl, neboť se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 10.6. 1996, se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 19.2. 1996, sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29.4. 1996, sp. zn. .

Protože ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené v a , byl stěžovatel požádán, aby odstranil vady návrhu, pro což mu byl stanoven termín. K jeho žádosti byl i takto stanovený termín prodloužen, neboť požádal ČAK v P., o ustanovení advokáta k jeho zastupování před ústavním soudem.

1

ČAK ustanovený advokát požádal o další prodloužení lhůty, aby mohl prostudovat spis a řádně sepsat stížnost. I jemu byla lhůta prodloužena.

V doplňujícím podání, které Ústavnímu soudu došlo 28.8. 1996, vytýká stěžovatel oběma soudům, že ústavní stížností napadenými rozsudky mu bylo odepřeno jednak právo na spravedlivý proces před nestranným soudem, a dále že nesprávným rozhodnutím bylo zasaženo do jeho u zaručeného práva na osobní svobodu. Petit návrhu navíc rozšířil o zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13.12. 1995, sp. zn. .

Porušení zásady spravedlivého procesu spatřuje v tom, že Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 13.12. 1995, sp. zn. , zrušil rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 10.11. 1995, sp. zn. , který stěžovatele osvobodil, a vrátil jej tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Ve svém usnesení, jak uvádí stěžovatel, uložil krajský soud Okresnímu soudu v Sokolově, aby se vypořádal s námitkami okresního státního zástupce v S. V tomto postupu spatřuje stěžovatel porušení rovnosti procesních stran ve sporu, když tím favorizoval státního zástupce.

Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 19.2. 1996, sp. zn. , byl stěžovatel odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 a § 42 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v délce osmi let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm.d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.

Odvolání stěžovatele Krajský soud v Plzni v části týkající se stěžovatele podle § 256 tr.ř. zamítl rozsudkem ze dne 29.4. 1996, sp. zn. .

Nelze souhlasit s tvrzením stěžovatele, že rozhodnutí soudu je neústavní zásah veřejné moci do práv občana. Podle y jsou přednostně soudy povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

2

Porušení zákona ústavní soud projednává jen tehdy, shledá-li, že bylo současně porušeno ústavní právo stěžovatele. Nemůže zastupovat jeho rozhodování tam, kde jsou namítány pouze vady řízení nebo nesprávná skutková zjištění a z toho vyvozené právní závěry, neboť Ústavní soud není dalším odvolacím soudním orgánem.

Projednávání těchto námitek je plně v pravomoci obecných soudů. Se všemi stěžovatelem uváděnými námitkami, včetně údajných nad rekognicí, se soudy, zvláště odvolací soud, řádně zabývaly a provedené postupy řízení i z toho vyplývající právní závěry řádně zdůvodnily.

Ústavní soud proto neshledal, že by došlo k porušení y a d.

Proto byl nucen ústavní stížnost odmítnout podle , jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu

V Brně dne 3.9. 1997

3