Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 58/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti D.T., zastoupeného advokátem JUDr. V.B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.1. 1997, sp. zn. , ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 10. 1996, sp. zn. , a o návrhu na zrušení , , , t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í.

Stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Městského soudu v Praze, potvrzujícímu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, jímž bylo předběžným opatřením nařízeno předání nezletilé D., do péče Dětského diagnostického u v P., uvádí, že napadená usnesení aplikovala ustanovení , přestože nešlo o situaci vyžadující okamžitý zásah, a to aniž bylo využito jiných prostředků, které upravuje zákon o rodině a Dále namítal, že k zásahu došlo den před jednáním s rodiči nezletilé. Současně navrhl zrušení ustanovení , a 3 s odůvodněním, že tato ustanovení jsou jak v rozporu s čl. 9 odst. 1 a 2 a čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb., tak v rozporu s č1. 4 odst. 1 a d.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost stěžovatele spolu s připojeným spisem Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. , a dospěl k závěru, že v řízení o vydání předběžného opatření bylo nepochybně osvědčeno, že nezletilá se dlouhodobě pohybuje v prostředí prostitutek, drog, promiskuitního života a krádeží, což znamená, že šlo o situaci spadající pod ustanovení o předběžném opatření, resp. o situaci, vyžadující zatímní úpravu poměrů nezletilé. Z tohoto pohledu se stalo pro účely řízení před Ústavním soudem, jemuž jsou vlastní pouze hlediska ústavněprávní, druhotné, zda soud rozhodl s odkazem na obecné ustanovení o předběžném opatření, tj. , či specielní ustanovení , když obě ustanovení umožňují nařízení ústavní výchovy nezletilých dětí, nehledě k tomu, že neodkladnost zásahu dle může vzniknout právě v kontextu dlouhodobosti. Dále je třeba poukázat na znění ustanovení zákona o rodině,

2

které, a to dokonce nikoliv v rámci předběžného opatření, výslovně připouští nařízení ústavní výchovy, aniž by předcházela jiná výchovná opatření. Podstatné tedy je, že v dané věci byly splněny podmínky pro uložení předběžného opatření. A dále, že řízení před Ústavním soudem je chápáno jako krajní prostředek ochrany práv, což jinými slovy znamená, že pojmově nepřichází v úvahu tam, kde je napadeno rozhodnutí charakteristické svou zatímní, předběžnou a dočasnou povahou. Uvedené skutečnosti jsou natolik evidentní, že nezbylo než návrh dle odmítnout jako zjevně neopodstatněný s tím, že na obecném soudu nyní bude, aby neodkladně ve věci jednal a rozhodl.

Návrhem na zrušení napadených ustanovení se Ústavní soud nezabýval, neboť takový postup by byl možný jen kdyby ústavní stížnost přijal. Jak již bylo předesláno, ústavní stížnost však byla v dané věci odmítnuta.

P o u č e n í. Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 5. 9. 1997 soudce zpravodaj