Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 239/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele P., zastoupeného JUDr. M.V., o ústavní stížnosti proti postupu Finančního úřadu Brno-venkov, spojené s návrhem na zrušení části , o správě daní a poplatků, takto

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se svým návrhem domáhal, aby Ústavní soud zakázal pokračování v zásahu Finančního úřadu Brno-venkov, do ústavně zaručených základních práv a svobod navrhovatele, kterého se tento úřad dopustil tím, že na neznámé místo odvezl movité věci navrhovatele a dále aby ústavní soud nařídil Finančnímu úřadu Brno-venkov, aby bez zbytečného odkladu obnovil stav před porušením zaručených základních práv a svobod navrhovatele a vrátil navrhovateli veškerý jeho, Finančním úřadem Brno-venkov zadržovaný, movitý majetek. Navrhovatel uvedl, že ze skladu v obci V. byly na příkaz finančního úřadu odvezeny stroje a materiál navrhovatele a jeho zákazníků v celkové hodnotě několika milionů korun, i když byl finanční úřad navrhovatelem několikrát upozorněn na to, že tento movitý majetek je v jeho vlastnictví. Se stroji a materiálem nakládal finanční úřad v rámci řízení s jiným subjektem a nepřipustil navrhovatele jako

1

účastníka tohoto řízení, takže ten neměl žádnou možnost se postupu finančního úřadu bránit.

Dle názoru navrhovatele bylo postupem Finančního úřadu Brno-venkov porušeno jeho právo vlastnit majetek podle č1. 11 odst. 1 a 4 d (dále jen " ")a zároveň bylo porušeno i právo na soudní ochranu dle y.

Navrhovatel spojil svoji ústavní stížnost s návrhem na zrušení ustanovení , , a , o správě daní a poplatků. Tento svůj návrh odůvodnil tím, že právě díky napadeným ustanovením , o správě daní a poplatků, v platném znění, bylo navrhovateli znemožněno stát se účastníkem řízení, jehož předmětem byly movité věci v jeho vlastnictví. Uplatněním předmětných ustanovení zákona o správě daní a poplatků došlo k porušení y, neboť pokud by byl navrhovatel daňovým subjektem ve smyslu zákona o správě daní a poplatků, mohl by správce daně nakládat s jeho majetkem pouze po splnění zákonných podmínek a navrhovatel by měl možnost využít zákonného postupu k ochraně svého vlastnictví. Při uplatnění předmětných ustanovení zákona tuto možnost ztratil. Zároveň byl tak zbaven i svého práva na soudní ochranu dle y, neboť s ním podle zákona o správě daní a poplatků nemohlo být jednáno jako s účastníkem řízení.

Po přezkoumání návrhu dospěl ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná. Pokud finanční úřad postupoval tak, jak navrhovatel v ústavní stížnosti uvádí, tedy neoprávněně zadržoval movité věci ve vlastnictví navrhovatele, měl se navrhovatel obrátit s žalobou na ochranu svých vlastnických práv na obecný soud, popřípadě podat trestní oznámení. Teprve poté, až by vyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, může se obrátit na Ústavní soud, tak jak je to stanoveno v , č.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nevyčerpal dosud žádný z procesních prostředků, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení , a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání odmítl. S ohledem na to, že řízení o ústavní stížnosti nebylo zahájeno, nemohl se Ústavní soud ani zabývat návrhem na zrušení části , který byl ve spojení s ústavní stížností podán.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 9. září 1997

JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu