Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 250/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 14. srpna 1997 ve věci ústavní stížnosti P.W., zastoupeného advokátem JUDr. P.R., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 11. 6. 1997, čj. -29,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, zamítajícímu stěžovatelovu stížnost proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 5. 1997, čj. -10, o prodloužení vazby do 2. 9. 1997, stěžovatel poukazuje na to, že o prodloužení vazby rozhodoval Mgr. S.Č. a nikoli JUDr. H.S., která podle rozvrhu práce Okresního soudu v Liberci byla zákonným soudcem pro rozhodování o jeho vazbě, čímž bylo porušeno stěžovatelovo ústavně zaručené právo zakotvené v článku 38 odst. 1 d (dále jen " "). Z tohoto důvodu navrhuje stěžovatel zrušení napadeného rozhodnutí.

-2-

K ústavní zásadě práva na zákonného soudce zaujal Ústavní soud stanovisko již ve svém nálezu ze dne 22. 2. 1996 ve věci

sp. zn.

(Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 5, ročník 1996 - I. díl, č. 15), stejně jako Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 8. 6. 1995, sp.zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8, ročník 1996. V obou těchto rozhodnutích bylo zdůrazněno, že ústavní princip zákonného soudce se týká nejen příslušnosti soudu, ale i soudce povolaného k rozhodování v souladu s rozvrhem práce a principem pevného přidělování soudní agendy. V projednávané věci však podle názoru Ústavního soudu zmíněné ústavně zaručené právo na zákonného soudce ve smyslu článku 38 odst. 1 y porušeno nebylo. O prodloužení stěžovatelovy vazby rozhodoval totiž v předchozím případě sp. zn. Okresního soudu v Liberci Mgr. S.Č. Jak vyplývá z vyjádření Okresního soudu v Liberci ze dne 8. 8. 1997, čj. Spr 663/97, po odchodu JUDr. M.H., která rozhodovala o vzetí stěžovatele do vazby pod sp. zn. , vyřizoval všechny další věci, týkající se přípravného řízení vedeného proti stěžovateli, Mgr. S.Č., s výjimkou jediné věci, a to ve věci sp. zn. tohoto soudu, kdy vzhledem k dovolené Mgr. S.Č. rozhodovala na základě čtvrtletního plánu dosažitelnosti soudců občanskoprávní soudkyně JUDr. H.S. Vzhledem k rozvrhu práce Okresního soudu v Liberci, v němž občanskoprávní soudci jsou povoláni k rozhodování v přípravném řízení jen vzhledem k čtvrtletnímu plánu dosažitelnosti soudců, nebylo tedy důvodů, aby vzhledem k uvedené ústavní zásadě byl Mgr. S.Č. stěžovateli jako zákonný soudce odňat.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle , o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 14. srpna 1997

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj