Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 220/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne .15. srpna 1997 ve věci ústavní stížnosti K., zastoupené advokátem JUDr. B.B., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 4. 1997, čj. 6 Co -81,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v o d n ě n í

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 11. 1996, čj. -66, jímž žalované bylo uloženo zaplatit stěžovateli Kč 536,- s úrokem z prodlení, žaloba ohledně částky Kč 48 194,- byla zamítnuta, zatímco ohledně částky Kč 34 168,řízení bylo zastaveno, stěžovatel v podstatě uvádí, že krajský soud ve svém rozhodnutí zcela pominul odvolací důvody, týkající se započtení vzájemných pohledávek,úroků z prodlení z nezaplacené smluvní pokuty a nároků z bezdůvodného obohacení, čímž porušil stěžovatelovo ústavně zaručené právo na spravedlivé

2 -

projednání věci soudem ve smyslu článku 90y ČR a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z těchto důvodů navrhuje proto stěžovatel zrušení napadeného rozhodnutí.

Jak ústavní soud konstatoval již ve svých nálezech ze dne 25. 1. 1995 ve věci

sp. zn.

a ze dne 11. 7. 1995,

sp. zn.

, nepřísluší Ústavnímu soudu posuzovat celkovou zákonnost, či dokonce správnost, rozhodnutí, a to včetně jeho odůvodnění. Jeho úkolem je zjistit, zda napadeným rozhodnutím došlo k zásahu do základních lidských práv a svobod zaručených ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10y. Ústavní soud není tedy běžnou třetí instancí všeobecného soudnictví, a proto není jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením standardních práv fyzických nebo právnických osob, chráněných právními předpisy, pokud takové porušení současně neznamená porušení zmíněných základních lidských práv nebo svobod. V tomto směru zjistil Ústavní soud z obsahu spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích, že stěžovatel uzavřel se žalovanou smlouvu o dílo k provedení, v této smlouvě blíže specifikovaných, prací s výslovným konstatováním, že tato smlouva je uzavírána podle ustanovení § až 565 obchodního zákoníku ( obchodního zákoníku). Pokud se týče stěžovatelova nároku z bezdůvodného obohacení, pamatovala smlouva na tento případ v článku V odst. 2 stanovením, že cena bude upravena o hodnotu všech víceprací, provedených nad rámec projektové dokumentace, a to za dále stanovených podmínek s tím, že podle článku X odst. 2 všechny změny a doplňky musí být provedeny písemně, oboustranně odsouhlaseny a zmocněnými zástupci smluvních stran podepsány. Tak se však, jak správně zjistily obecné soudy, v projednávané věci nestalo. Obecné soudy se také podrobně zabývaly otázkou započtení vzájemných pohledávek, i když v tomto bodě nelze upřít oprávnění stěžovatelově výtce, že ponechaly stranou jeho námitku, týkající se posouzení projevu žalované směřujícího k započtení, uvedeného v jejím dopise ze dne 22. 9. 1995. Otázka úroků z prodlení z nezaplacené smluvní pokuty je v ustanovení obchodního zákoníku řešena tak, že prodlení dlužníka se týká jakéhokoli peněžitého závazku, tedy i smluvní

- 3 -

pokuty. Opačný názor obecných soudů nelze proto považovat za správný, toto nesprávné posouzení s ohledem na povahu věci a její význam neposunuje však podle názoru Ústavního soudu projednávanou věc do roviny, v níž by již bylo možno konstatovat porušení základních lidských práv a svobod.

Všechny uvedené skutečnosti a závěry považuje Ústavní soud za natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 15. srpna 1997

JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj