Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 208/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 14. července 1997 ve věci ústavní stížnosti J.Ch., zastoupeného advokátem JUDr. J.Š., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 1997, čj. -10,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá O d ů v o d n ě n í .

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně, potvrzujícímu rozhodnutí Katastrálního úřadu v P. ze dne 29. 11. 1996, čj. V 7-1638/96, stěžovatel mimo jiné uvádí, že při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví k nemovitosti nedochází k přechodu určitého spoluvlastnického podílu, čímž se tento právní režim zásadně odlišuje od jiných smluvních vztahů týkajících se věcných práv k nemovitostem. V projednávané věci se tedy nemohla uplatnit zákonná domněnka uvedená v ustanovení , neboť dohoda o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví byla uzavřena platně ve lhůtě tří let od rozvodu manželství. S poukazem na porušení článku 11 odst. 1 y

- 2 -

základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhá se proto stěžovatel zrušení napadeného rozsudku.

Ústavní soud není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté y. V tomto směru zjistil ústavní soud z obsahu spisu Krajského soudu v Brně, že napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno již citované rozhodnutí Katastrálního úřadu v P., zamítající návrh na vklad vlastnických práv do katastru nemovitostí na základě dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, uzavřené dne 25. 6. 1996 mezi S.Ch. a J.Ch. V důvodech svého rozhodnutí krajský soud uvedl, že došlo-li k zániku bezpodílového spoluvlastnictví bývalých manželů J.Ch. a S.Ch. dne 30. 6. 1993, a do 3 let od tohoto dne nedošlo k vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví těchto manželů, neboť dohoda a vypořádání mezi nimi byla sice uzavřena dne 25. 6. 1996, návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl však podán teprve dne 18. 7. 1996, uplatnila se dnem 30. 6. 1996 zákonná domněnka zakotvená v ustanovení . K uvedenému Ústavní soud dodává, že zaniklo-li bezpodílové spoluvlastnictví bývalých manželů J. a S.Ch. právní mocí rozsudku o rozvodu, tedy dnem 30. 6. 1993, stalo se tak v době, kdy již nabyl účinnosti , kterým se mění a doplňuje , zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony. Citovaný zákon novelizoval v článku I bod 3 tak, že za vložil , uvádějící, že pokud se dohody mezi manžely podle a týkají nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají účinnosti vkladem do katastru. Došlo-li tedy v projednávané věci k uzavření dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví dne 25. 6. 1996, mohl se stěžovatel vzhledem k již citovanému ustanovení úspěšně domáhati zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí, pokud by návrh na vklad podal nejpozději do 30. 6. 1996. Již citovaná

3 -

námitka stěžovatele jde tedy zcela stranou věci, neboť jestliže ustanovení , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, počítá s tím, že do katastru nemovitostí se zapisují práva k nemovitostem, znamená to, že tomuto režimu je třeba podřídit i dohody mezi manžely, týkající se nemovitostí, a to především z důvodů právní jistoty.

Všechny uvedené skutečnosti a závěry jsou podle názoru Ústavního soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 14. července 1997

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj