Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 223/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele P.Č., zastoupeného JUDr. M.K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 4. 1997, č.j. -34,

t akt o

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 16. 6. 1997 domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 4. 1997, č.j. -34, kterým bylo zrušeno rozhodnutí okresního úřadu v U.H. - pozemkového úřadu ze dne 28. 9. 1995, č.j. OPÚ 215/21/91 R, a věc byla tomuto orgánu vrácena k dalšímu řízení. Z odůvodnění napadeného rozsudku prý vyplývá, že jde o rozhodnutí konečné, neboť podle právního názoru vyjádřeného v jeho odůvodnění je přezkoumávaným rozhodnutím a právním názorem v něm vyjádřeným vázán správní orgán, který nemůže rozhodnout jinak, než nárokům stěžovatele a jeho sestry V.Sch.

1

nevyhovět.

Stěžovatel uvedl, že jde o restituční záležitost, "jejímž předmětem" jsou nemovitosti se st. p. č. 51 a zahradami parc. č. 1899 a 1900, vše v kat. úz. M. Tyto nemovitosti společně se spoluvlastnicí V.Sch. prodali v roce 1987 Z.D., K., poté, co již dříve byly družstvem fakticky užívány podle Stěžovatel a jeho sestra V.Sch. podali výzvu k vydání nemovitostí, avšak Okresní úřad v U.H. - pozemkový úřad rozhodl dne 24. 3. 1992 pod č.j. OPÚ 215/2/91 R tak, že žádost o vydání požadovaných nemovitostí zamítl. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. 10. 1992, sp. zn. , opravný prostředek proti rozhodnutí okresního úřadu odmítl, neboť stěžovatel a spoluvlastnice V.Sch. přes výzvu soudu neodstranili soudem vytýkané vady podání. Poté se stěžovatel společně s V.Sch. obrátili na Ministerstvo zemědělství ČR s návrhem na přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu v U.H. mimo odvolací řízení. Ministerstvo zemědělství ČR vydalo dne 19. 4. 1994 pod č. 3320/93-450 rozhodnutí, jímž bylo citované rozhodnutí okresního úřadu ze dne 24. 3. 1992, č.j. OPÚ 215/2/91 R, zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Poté vydal Okresní úřad - pozemkový úřad v U.H. nové rozhodnutí ze dne 28. 9. 1995, č.j. OPÚ 215/21/91 R, jímž bylo určeno, že stěžovatel a V.Sch. jsou vlastníky požadovaných nemovitostí. Toto rozhodnutí na základě opravného prostředku povinné osoby Krajský soud v Brně napadeným rozsudkem zrušil a věc vrátil Okresnímu úřadu v U.H. k dalšímu řízení. Krajský soud odůvodnil svoje rozhodnutí tak, že rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR mimoodvolacím řízení je nutno považovat za nulitní akt (paakt), neboť správní orgány nemohou rozhodovat o mimořádných opravných prostředcích tam, kde je dána přezkumná pravomoc soudu.

2

S právním názorem Krajského soudu v Brně stěžovatel nesouhlasí, neboť ze spisu tohoto soudu, sp. zn. , je zřejmé, že v tomto případě nebylo v přezkumném řízení o opravném prostředku účastníků rozhodováno ve věci samé, ale jejich opravný prostředek byl pro procesní nedostatky odmítnut. Dále uvedl, že rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR nabylo právní moci, v přezkumném řízení nebylo vrchním soudem zrušeno a ani nebyl podán návrh na jeho zrušení. V tomto směru prý krajský soud překročil napadeným rozsudkem svoji pravomoc tím, že v rozporu s ust. v podstatě přezkoumal pravomocné rozhodnutí správního orgánu, a to ještě za využití vadného právního názoru.

Stěžovatel uvedl, že již nemá k dispozici žádný opravný prostředek proti napadenému rozsudku krajského soudu. Proto podal ústavní stížnost k Ústavnímu soudu a navrhl jeho zrušení.

Stěžovatel konečně uvedl, že jeho sestra V.Sch., zastoupená advokátem JUDr. T.H., CSc., podala u Ústavního soudu v téže věci ústavní stížnost a navrhl spojení obou stížností ke společnému projednání. Tomuto návrhu však nelze vyhovět, neboť usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 11. červa 1997,

sp. zn.

, byla ústavní stížnost V.Sch. jako návrh nepřípustný podle ust. , , o Ústavním soudu, odmítnuta.

Podle ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Podmínky tohoto ustanovení jsou v souzené věci splněny.

Z dokladů předložených ve spise,

sp. zn.

, na

které se stěžovatel obsahově odvolává, plyne, že napadeným rozsudkem krajského soudu bylo rozhodnutí Okresního úřadu v U.H. - pozemkového úřadu ze dne 28. 9. 1995, č.j. OPÚ 215/21/91 R, zrušeno a věc vrácena tomuto orgánu k dalšímu řízení. K rozhodnutí ve věci samé tedy nedošlo. Krajský soud v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvádí, že mu nezbylo než napadené správní rozhodnutí formálně zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, aniž se zabýval meritorními námitkami stěžovatele. Je tedy zřejmé, že řízení o nároku stěžovatele a V.Sch. o vydání nemovitostí je dosud v běhu a tyto osoby mají možnost v řízení před okresním úřadem své meritorní námitky uplatnit a hájit. V tomto směru - jak je z napadeného rozsudku patrno - krajský soud žádný závazný právní názor nevyslovil.

Ústavní soud se dále neztotožňuje s názorem stěžovatele, že jím podaná ústavní stížnost svým obsahem a dopadem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy v této věci [jak to má na mysli ust. ], neboť tento názor nijak blíže nespecifikoval. Argumentace, že rozhodnutí Ústavního soudu o předmětné ústavní stížnosti má význam pro obdobné právní situace jiných právních subjektů, je zcela povšechná a nelze z ní dovodit splnění podmínek citovaného zákonného ustanovení.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustný návrh odmítl [ , ].

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. července 1997

JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj