Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 88/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem v právní věci stěžovatele ing. V.P., zastoupeného JUDr. I.K., o návrhu ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 1996, sp. zn. ,

t akt o

Návrh se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í.

Stěžovatel podal svůj návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem svým podáním ze dne 11. 3. 1997.

V návrhu ústavní stížnosti napadá stěžovatel rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo potvrzeno zamítnutí návrhu na určení vlastnictví a povinnosti vydat polovinu předmětných nemovitosti podle , ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel polemizuje se závěry soudů a vesměs opakuje argumentaci již uplatněnou při řízení u soudu prvního i druhého

1

stupně. Především namítá, že došlo k chybnému hodnocení žádosti o vydání nemovitosti a dovozuje, že uvedeným rozhodnutím došlo k porušení d a dále pak i některých ustanovení či , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti podle y ČR a zkoumá především, zda v řízení před soudy nebyla porušena základní práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle č1. 10 y ČR, a sleduje, zda byly dodrženy ústavní procesní principy, zejména pak tzv. právo na spravedlivý proces ve smyslu 61. 36 odst. 1 a 2, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Rozsah práva na spravedlivý proces, jak vyplývá z a z dalších ustanovení d, není možné vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení. Právo na spravedlivý proces neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům, ale je mu zajišťováno právo na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.

Z podání stěžovatele i napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zjistil soudce zpravodaj, že návrh na vydání zemědělského majetku, konkrétně nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu v N. na LV č. 3047 pro obec a katastrální území F.R. (podrobně v rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ), uplatnila u Okresního úřadu, pozemkového úřadu v N. sestra stěžovatele L.D. Na její žádost ze dne 5. 9. 1991 jí byly nemovitosti vráceny rozhodnutím uvedeného pozemkového úřadu

2

1991, které nabylo právní moci dne 11. 11. 1991.

Šlo tedy o případ podle ustanovení , který stanovil: "Je-li oprávněných osob více a nárok na vydání věci uplatní jen některé z nich, vydá se jim věc celá." Znamená to, že podíly oprávněných osob, které neuplatnily nárok v zákonem stanovené lhůtě, přirůstají k podílům osob, které nárok úspěšně uplatnily. V tomto směru pozemkový úřad zjevně postupoval a ve věci samé podle a 4 rozhodl o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti.

Pro stěžovatele pak přicházena v úvahu aplikace , který stanovil, že osoby, jejichž nároky uplatněné ve lhůtě stanovené zákonem nebyly uspokojeny, mohou nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána podle citovaného zákona do šesti měsíců ode dne skončení lhůty v zákoně k tomu uvedené.

Soudce zpravodaj dále konstatoval podle zjištění krajského soudu, že stěžovateli bylo uděleno státní občanství České republiky ode dne 12. 11. 1992, čímž by se mohl stát osobou oprávněnou podle Po tomto datu stěžovatel jako osoba oprávněná však žádné uplatnění nároku podle neprovedl. Jeho podání k 10. 7. 1990 či 15. 10. 1992, jakož i žaloba ze dne 29. 10. 1992, byla učiněna v době, kdy nebyl státním občanem České republiky a nebyl tedy ani oprávněnou osobou; následné udělení občanství nemohlo vyvolat účinky platného uplatnění nároku podle a zákona. Skutečnost, že právo nebylo ve lhůtě uplatněno, znamená podle výslovného ustanovení pro stěžovatele zánik jeho práva ze zákona a pro osobu, které byl předmětný zemědělský majetek vydán katastrálním úřadem ve smyslu citovaného zákona, definitivní nabytí vlastnictví k tomuto majetku.

3

V daném případě nebylo zjištěno nic, co by nasvědčovalo tomu, že byly porušeny ústavní principy zakotvené především v hlavě páté d. Obnova vlastnického práva je u restitučních zákonů podmíněna splněním v zákoně uvedených podmínek a uplatněním práva zákonem stanoveným způsobem. Proto je třeba ústavní stížnost stěžovatele považovat za zjevně neopodstatněnou.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. července 1997 JUDr . Vladimír Paul soudce Ústavního soudu