Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 103/97

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem v právní věci stěžovatelky R.R., zastoupené JUDr, K.J., o návrhu ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 2. 1996, sp. zn. , a o návrhu na zrušení poslední věty ustanovení , v platném znění,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka napadla svým návrhem ze dne 1. 3. 1997, došlým faxem dne 26. 3. 1997 omylem Krajskému obchodnímu soudu v Brně a téhož dne zaslaného Ústavnímu soudu ČR, rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 2. 1996, sp. zn. , a současně navrhla zrušení poslední věty ustanovení , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění podle (bod 41): ..."K tomu dni zaniká právo užívat majetek, vzniklé ze smluv uzavřených před 28. únorem 1992". Uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Chebu byla stěžovatelka zavázána vyklidit objekt, se stavební parcelou o výměře 51 m2 a další parcelou o výměře 242 m2. Předmětná nemovitost byla původně majetkem státního podniku E., a na základě smlouvy o koupi podniku ji v rámci tzv. velké privatizace spolu s dalším majetkem uvedeného podniku získal pan F.M., který podal žalobu o vyklizení nemovitosti. Stěžovatelka nemovitost užívala na základě nájemní smlouvy, uzavřené dne 1. 6. 1991 s uvedeným podnikem, jako rekreační chatu s pozemky. Stěžovatelka uvedla, že ačkoliv doposud nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých

práv a je toho názoru, že je ve svém procesním postavení odpůrkyně ani efektivně využívat nemůže, nebyl-li soudem prvního stupně akceptován návrh, aby obecný soud postupoval ve

shodě s ustanovením y ČR, jedná se dle jejího názoru o případ, který je nutno podřadit pod režim ustanovení i b) , o Ústavním soudu. Navrhuje proto ústavní stížnost neodmítnout, zrušit předmětné rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i zrušit část napadeného právního předpisu.

Podle článku 83 ústavního , y, je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti. Podle článku 87 odst. 1 y Ústavní soud rozhoduje také o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, včetně návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, případně jejich jednotlivých ustanovení. Ústavní soud vychází z toho, že své přezkumné pravomoci vykonává především tehdy, došlo-li k porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 y. Podmínkou tohoto postupu je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva stěžovatele poskytuje. V daném případě však nedošlo k naplnění této podmínky a soudce zpravodaj neshledal důvody k aplikaci ustanovení , o Ústavním soudu. Jedná se o věc, která podstatně nepřesahuje individuální zájem stěžovatelky a navíc je předmětem ústavní stížnosti skutečnost vydání , s účinností změn od 13. 8. 1993, tedy mimo lhůtu předpokládanou , o Ústavním soudu.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. července 1997

JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu