Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 142/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele L.D., pro doručování pošty Š., zastoupeného Mgr. M.B., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 1997, sp. zn. , a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 11. 1995, sp. zn. , s návrhem na odklad vykonatelnosti tohoto rozhodnutí,

t a k t o

Návrh ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 1997, sp. zn. .20 Co 78/96, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 11. 1995, sp. zn. , jakož i návrh na odložení vykonatelnosti uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně, se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í

Ústavní stížností ze dne 24. 4. 1997, včas předloženou, podal stěžovatel Ústavnímu soudu návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 1997, sp. zn. ,

1

ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 11. 1995, sp. zn. , a s návrhem na odložení vykonatelnosti uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně.

Krajský soud svým rozhodnutím potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně, jímž bylo přivoleno k výpovědi z nájmu bytu v B., dané stěžovateli společností U., s tím, že výpovědní lhůta činí tři měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku. Současně uvedeným rozhodnutím bylo uloženo stěžovateli vyklidit předmětný byt do 15 dnů od poskytnutí přístřeší. K tomuto závěru dospěl soud po provedeném řízení, když vzal za prokázáno, že je zde dán výpovědní důvod dle ustanovení . V řízení bylo prokázáno, že stěžovatel po dobu delší jak jeden rok neplatí nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a dále že stěžovatel předmětný byt přenechal do podnájmu M. a F.H. bez písemného souhlasu vlastníka bytu. Povinnost vyklidit byt stanovil soud v tříměsíční lhůtě, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku ve shodě s ustanovením , obč. zákoníku. Povinnost byt vyklidit uložil soud stěžovateli do 15 dnů od poskytnutí přístřeší ve shodě s ustanovením obč. zákoníku (ve znění ).

Krajský soud v Brně ve svém rozsudku dospěl k závěru, že námitky stěžovatele (faktické obývání bytu manžely H., tvrzená tíživá sociální situace stěžovatele, když mezi stěžovatelem a manžely H. byla uzavřena dohoda o úplatném poskytnutí předmětného bytu) jsou právně irelevantní. Faktické a právní posouzení věci provedené soudem prvního stupně pokládá za věcné, přičemž námitka stěžovatele, že byt fakticky obývají manželé H., kteří nájemné neplatí, zakládá podle

něj další výpovědní důvod podle § 711 odst. 1 písm. h) obč.

2

zákoníku.

V ústavní stížnosti stěžovatel argumentuje ustanovením d, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Tento článek stanoví, že rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. Stěžovatel dovozuje, že za takovou zákonnou ochranu je třeba považovat veškerá zákonná ustanovení, která upravují postavení subjektů práva zahrnutých do takto vymezeného okruhu osob. Mimo jiné takovou ochranu dovozuje i u nutné aplikace ustanovení obč. zákoníku, zejména v jeho odst. 2 a 5, týkajících se práva nájemce na poskytnutí bytové náhrady v případě skončení nájmu bytu z důvodu podle ustanovení obč. zákoníku.

Podle y je ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti. Podle č1. 87 odst. 1 y ČR Ústavní soud rozhoduje také o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, pokud došlo k porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou

podle y.

Ústavní stížnost vytýká předcházejícím řízením vady spočívající v nesprávném posouzení věci, zejména procesněprávní pochybení; v důsledku toho mělo dojít k porušení ustanovení d. Namítaná pochybení a argumentace je vedena především co do posouzení důkazní situace. Ústavní soud již dříve judikoval, že jeho postavení je specifické v tom, že "hodnocení" již dříve provedeného řízení provádí jen do té míry, došlo-li k porušení ústavněprávního rámce řízení. Toto však v dané věci nebylo zjištěno a učiněné závěry vyplývají z provedeného dokazování. Pokud je další námitka zaměřena do oblasti ochrany podle d, nemohl ani v tomto případě Ústavní soud přisvědčit názoru

3

stěžovatele, když k rozhodnutí soudů došlo na základě zákona a po řádně provedeném řízení.

Soudce zpravodaj nezjistil porušení ústavněprávních principů z titulu námitek uplatněných stěžovatelem a dospěl k závěru, že stěžovatel předložil návrh ústavní stížnosti zjevně neopodstatněné. Ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením návrh ústavní stížnosti spolu s návrhem na odložení vykonatelnosti soudního rozhodnutí, který sdílí osud ústavní stížnosti, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. června 1997 JUDr. Vladimír P a u 1 soudce zpravodaj