Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 106/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem v právní věci stěžovatele R., zastoupeného JUDr. J.S., o návrhu ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 1997, čj. - 27,

t a k t o

Návrh ústavní stížnosti se odmítá. O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel podal svůj návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 24. 3. 1997 označeným jako ústavní stížnost.

Stěžovatel v ní napadá usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 1997, čj. - 27, kterým nebylo vyhověno jeho žádosti o odklad vykonatelnosti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně.

Argumentuje v podstatě tím, že soud podle jeho názoru v rozporu s ustanovením požadoval, aby stěžovatel

1

doložil, že neprodleným výkonem rozhodnutí finančního ředitelství by vznikla závažná újma, ačkoliv zákonným předpokladem pro odložení vykonatelnosti je pouze hrozba závažnou újmou. Z toho pak dovozuje, že pokud krajský soud při svém rozhodování posuzoval naplnění jiných podmínek, než stanoví zákon, závažně tím porušil ústavní zásadu vázanosti zákonem při rozhodování, tedy ustanovení y ČR. V další části návrhu stěžovatel napadá skutečnost, že podle ustanovení lze rozhodovat o odložení vykonatelnosti jen u druhoinstančních rozhodnutí a nikoliv u rozhodnutí prvoinstančních, v čemž spatřuje porušení "práva na rovné postavení a práva před soudem" zaručená y ČR. Zároveň proto navrhuje zrušení části ustanovení

Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví. Je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y ČR). Zabývá se porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných , a dalšími předpisy, pokud takové porušení současně znamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle y ČR. Porušení zákona v činnosti orgánu veřejné moci zkoumá tehdy, pokud zároveň došlo k porušení práva ústavního.

To, co je uvedeno výše, dopadá na daný případ zvláště v té části, kdy je namítán nezákonný postup soudu při aplikaci Z usnesení soudu vyplývá, že ačkoliv soud požadoval, aby stěžovatel doložil, že neprodleným výkonem žalobou napadeného rozhodnutí by vznikla žalobci závažná újma, v závěru odůvodnění uvádí, že "žalobce neprokázal nepříznivé následky, které by mu hrozily v případě neprodleného výkonu rozhodnutí, v nichž by bylo možno spatřovat závažnou újmu." V samotném posuzování případu tedy soud postupoval v souladu se zákonem.

Pokud jde o námitku týkající se ustanovení a 2

spočívající v tom, že stanoví, že lze rozhodovat o odložení vykonatelnosti jen u druhoinstančních rozhodnutí a nikoliv rozhodnutí prvoinstančních, což má znamenat porušení "práva na rovné postavení a práva před soudem" zaručená y ČR, považuje Ústavní soud takovou námitku za zcela nepřípadnou. Nemůže vůbec vzniknout nerovnost v případě, kdy se napadené ustanovení vztahuje na všechny účastníky řízení bez rozdílu.

Jelikož v daném případě nebylo zjištěno nic, co by nasvědčovalo tomu, že by byly porušeny ústavní principy, resp. ústavní práva garantovaná ústavními předpisy, eventuálně mezinárodními smlouvami podle y ČR, je třeba ústavní stížnost stěžovatele považovat za zjevně neopodstatněnou.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Protože byla ústavní stížnost odmítnuta, soudce zpravodaj se již nezabýval návrhem na zrušení části ustanovení , neboť takový návrh sleduje osud vlastní ústavní stížnosti, jak

Ústavní soud v řadě svých předchozích rozhodnutí uvedl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. června 1997 JUDr. Vladimír P a u 1

soudce zpravodaj