Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 131/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A.G., proti Okresnímu soudu v Karviné, mimo ústní jednání, dne 19. 6. 1997 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění

Podáním, označeným jako "návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti", ze dne 17. 4. 1997, které bylo doručeno Ústavnímu soudu dne 18. 4. 1997, domáhá se stěžovatel zrušení odstavce I. a II. rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 5. 1995, sp. zn. , a navazujícího usnesení , ze dne 29. 3. 1996,, s odůvodněním, že citovaným rozhodnutím rozhodl okresní soud o dlouhotrvajících sporech mezi ním a ing. J.G. ohledně nemovitostí v jejich podílovém spoluvlastnictví v kat. úz. L., a to tak, že toto podílové spoluvlastnictví zrušil prodejem uvedených nemovitostí s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle jejich podílu, tj. 1: 1, a dále vykonávacím řízením byl prodej předmětných nemovitostí nařízen. K jejich prodeji však dosud nedošlo a stěžovatel neobdržel žádnou finanční částku. Dále

1

stěžovatel ve své ústavní stížnosti rozebírá vztahy s podílovým spoluvlastníkem a tvrdí, že nabídky druhého spoluvlastníka na vypořádání podílového spoluvlastnictví nejsou pro něj výhodné.

Ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její projednání dle [ ] a nadto, z důvodů vyložených níže, je nepřípustná [ ].

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti ( ).

Ve věci bylo rozhodováno Okresním soudem v Karviné v řízení pod sp. zn. , rozsudkem ze dne 4. 5. 1995, a tento rozsudek nabyl právní moci dne 18. 1. 1996, neboť stěžovatel proti němu podal odvolání do výroku, jímž bylo rozhodnuto o meritu věci, v zákonem stanovené lhůtě nepodal.

Podání stěžovatele, označené jako "návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti", bylo doručeno Ústavnímu soudu ČR 18. 4. 1997, tedy po lhůtě stanovené k podání ústavní stížnosti, která skončila nejpozději dnem 18. 3. 1996.

Podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost navíc nesplňuje ani podmínky stran přípustnosti ústavní stížnosti, neboť ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( , ). Stěžovatel proti rozsudku okresního soudu do výroku, jímž bylo rozhodnuto o meritu věci, odvolání včas

nepodal, nevyčerpal tudíž všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Podání stěžovatele navíc trpí formálními vadami [ , , odst. 2 ], včetně absence zastoupení advokátem ( ). Vzhledem k té skutečnosti, že podání stěžovatele bylo za dané situace podáno po lhůtě stanovené k podání ústavní stížnosti a bylo rovněž shledáno jako nepřípustné, nejevilo se účelné vésti stěžovatele k odstranění formálních vad podání a předložení plné moci právního zástupce, neboť takovýto postup se jeví pro povahu zmíněných vad jako nadbytečný.

Protože stěžovatel podal formálně vadnou a nepřípustnou ústavní stížnost po lhůtě stanovené k jejímu projednání zákonem, nezbylo než o ní rozhodnout, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno [ ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 19. 6. 1997

JUDr. Vlastimil Ševčík soudce Ústavního soudu