Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 124/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl o ústavní stížnosti R.P., zastoupeného advokátem JUDr. P.D., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 1. 1997, sp. zn. , ve spojení s usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 3. 12.1996, sp. zn.

t a k t o ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í .

Ústavnímu soudu byla dne 14. 4. 1997 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedeným rozhodnutím. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové byla podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodná zamítnuta stížnost stěžovatele jako odsouzeného proti usnesení Okresního soudu v Semilech, kterým byla zamítnuta jeho žádost o započítání doby strávené ve vazbě, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech do trestu uloženého rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. 1. 1995, sp. zn. . Krajský soud ve svém odůvodnění potvrdil právní závěry učiněné soudem I. stupně, když zdůraznil, že vazbu je možné započítat jen do trestu, který byl uložen v tomtéž trestním řízení, v němž byl pachatel ve

1

vazbě. V řízení vedeném u Okresního soudu v Semilech však nedošlo k uložení žádného trestu, naopak tento soud upustil od uložení souhrnného trestu.

Stěžovatel je toho názoru, že soudy nerespektovaly ustanovení trestního zákona o započítání vazby a trestu a dospěly tak k jeho chybnému výkladu. Tvrdí, že rozhodnutími obou soudů bylo porušeno jeho základní právo v d (dále jen " "), ve kterém je garantována osobní svoboda, za současného porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Dále namítá, že soudy nerespektovaly zásadu rovnosti zaručenou v y a zároveň i právo na spravedlivý proces podle Úmluvy. Stěžovatel proto navrhuje, aby ústavní soud po provedeném řízení o ústavní stížnosti zrušil obě napadená usnesení.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zákona).

Vzhledem k ustanovení § 140 odst. 1 písm. a) tr. řádu nabylo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 1. 1997, sp. zn. , právní moci dne 22. 1. 1997, tj. dnem vyhlášení, neboť se jedná o usnesení, proti němuž zákon nepřipouští další řádný opravný prostředek. Byla-li tedy ústavní stížnost podána teprve dne 11. 4. 1997 (podle razítka podací pošty), stalo se tak již po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty. Ústavní soud považuje za nutné připomenout, že kogentní ustanovení neumožňuje prodloužení ani prominutí lhůty, i když si je vědom toho, že stěžovateli může být doručeno pravomocné rozhodnutí v trestní věci v době, kdy již nelze dodržet zákonnou lhůtu pro podání ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj je však podle y

2

České republiky vázán.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, která byla podána po lhůtě stanovené pro její podání, podle ustanovení odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, aniž by právního zástupce stěžovatele vyzýval k předložení plné moci k zastupování.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. dubna 1997

Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj

3