Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 294/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti B.K., zastoupené advokátem JUDr. O.Š.,

t a k t o

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu byla dne 29. 10. 1996 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti rozsudku Městského soudu v Praze, čj. -16, ze dne 30.7.1996, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí O.ú., pozemkového úřadu v K., (dále jen "pozemkový úřad"), čj. PÚ 5981/92, 2224/94/578/Pe, ze dne 24. 4. 1995 ve znění opravy ze dne 9. 5. 1996. Uvedeným rozhodnutím pozemkového úřadu nebyla schválena dohoda o vydání nemovitosti podle Napadeným rozsudkem bylo podle názoru navrhovatelky porušeno její základní právo uvedené v d (dále jen " "). Ústavní stížnost byla podána včas.

Pro podání ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí, kterým byla porušena základní práva nebo svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y

1

ČR, stanoví , o Ústavním soudu, náležitosti, které musí být splněny, aby ústavní stížnosti byla přípustná. Podle ust. cit. zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový procesní prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Jak plyne ze spisů Pozemkového úřadu v K., čj. PÚ 5981/92, 2224/94/578/Pe, i Městského soudu v Praze, sp. zn. , které si Ústavní soud vyžádal, je zřejmé, že v daném případě navrhovatelka uzavřela s povinnou osobou obcí J., dne 12. 9. 1994 dohodu o vydání nemovitosti podle Dohoda byla dne 19. 9. 1994 předložena pozemkovému úřadu, jehož schválení ve formě rozhodnutí vydaného ve správním řízení podléhá podle ust. cit. zákona. Pozemkový úřad rozhodnutím, čj. PÚ 5981/92, 2224/94/578/Pe, ze dne 24. 4. 1995, vyslovil, že předloženou dohodu o vydání nemovitosti neschvaluje a poučil navrhovatelku o opravném prostředku. Podle cit. zákona podléhá rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody o vydání nemovitosti přezkoumání soudem na návrh účastníka. Navrhovatelka využila tohoto opravného prostředku a podáním, které bylo doručeno Krajskému soudu v Praze dne 29. 6. 1995, požádala o přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí pozemkového úřadu. Usnesením, čj. -8, ze dne 4. 7. 1995, vyslovil Krajský soud v Praze svou místní nepříslušnost a postoupil věc místně příslušnému Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze pak po provedeném řízení rozsudkem, čj. -16, ze dne 30. 7. 1996, potvrdil přezkoumávané rozhodnutí pozemkového úřadu. Proti uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze podala navrhovatelka ústavní stížnost.

Podle ust. restituční řízení dvoukolové není ukončeno rozhodnutím soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody o vydání nemovitosti. Podle cit. zákona, nedošlo-li k dohodě o vydání nemovitosti (k dohodě nedojde z jakýchkoliv důvodů, tedy

2

i tehdy neschválil-li dohodu ani soud) podle § 9 odst. 1, pokračuje pozemkový úřad v řízení a rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti. Rovněž proti tomuto rozhodnutí pozemkového úřadu lze podle cit. zákona podat opravný prostředek k soudu, který napadené rozhodnutí přezkoumá podle hlavy třetí, části páté . Teprve tímto opravným prostředkem a navazujícím rozhodnutím soudu jsou vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně předmětného práva poskytuje.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka podala ústavní stížnost již proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody o vydání nemovitosti, nebyla splněna náležitost stanovená pro podání ústavní stížnosti podle , protože nebyly v daném případě vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, a podaná ústavní stížnost je proto nepřípustná.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle odmítnout, jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. dubna 1997

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu