Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 344/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou dne 8.4. 1997 ve věci ústavní stížnosti M.V., zastoupeného advokátem JUDr. V.V., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.8. 1996, čj. -43, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13.3.1996, sp. zn. , t a k t o :

Ú s t a v n í s o u d n á v r h o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Soudce zpravodaj podle ustanovení , návrh odmítl, neboť ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené pro její podání

Dne 11.12.1996 obdržel Ústavní soud ČR podání stěžovatele směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.8. 1996, čj. -43, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13.3.1996, čj. -30.

Dne 3.1.1997 vyzval soudce zpravodaj stěžovatele k odstranění vady podání, neboť napadené usnesení nemělo

1

vyznačenou doložku nabytí právní moci. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že napadené usnesení Městského soudu v Praze mu bylo doručeno buď 10.10. nebo 11.10.1996.

Doplněním podání, došlým Ústavnímu soudu dne 23.1.1997, obdržel Ústavní soud ověřené kopie obou rozhodnutí obecných soudů s doložkou nabytí právní moci, která, jak bylo z přiloženého listinného dokladu zřejmé, byla evidentně přepsána z původního 11.10. na 12.10.1996. Navrhovatel v průvodním dopise upřesnil text svého původního podání tak, že nahlédnutím do příslušného spisu bylo zjištěno, že dotčené usnesení Městského soudu v Praze bylo navrhovateli doručeno dne 12.10.1996 a téhož dne nabylo právní moci.

V souvislosti s nejasnou doložkou nabytí právní moci požádal Ústavní soud dne 28.1.1997 předsedu senátu, Obvodního soudu pro Prahu 5 o zjištění a doplnění zcela jednoznačné doložky nabytí právní moci napadeného usnesení.

Odpověď na svoji žádost obdržel Ústavní soud ČR dne 25.3.1997 sdělením předsedy senátu, Obvodního soudu pro Prahu 5 s listinnými přílohami, které obsahovaly protokol sepsaný s doručovatelkou ČP, která odpovídala za doručení doporučené zásilky stěžovateli, a žádost o přezkoumání doručení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.2.1997, podepsanou právním zástupcem stěžovatele, a dále vyjádření vedoucí soudní kanceláře, z něhož vyplývá, že právní moc napadeného usnesení byla v jednom případě označena správně datem 11.10.1996 a ve druhém špatně, takže tímto špatným datem bylo přepsáno i datum na doručence.

Z obálky, ve které byla zaslána ústavní stížnost, vyplývá, že tato zásilka byla předána k poštovní přepravě dne 11.12.1996, t.j. jeden den po zákonné 60denní lhůtě stanovené pro podání ústavní stížnosti zněním ustanovení

2

Sb., přičemž tato procesní lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Vzhledem k této skutečnosti byl nucen soudce zpravodaj podanou ústavní stížnost odmítnout jako opožděnou a závěrem konstatuje, že je zcela nepřijatelné, aby k ústavní stížnosti byly přikládány listinné doklady s evidentně padělaným datem právní moci, tak jak se tomu stalo v tomto případě.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Anton Procházka soudce ÚSČR

V Brně dne 8.4.1997

3