Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 82/97

-6

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele I.Č., zastoupeného advokátem JUDr. P.G., o návrhu ze dne 7. března 1997, t akt o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem, který byl Ústavnímu soudu České republiky odeslán 7. března 1997, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu Okresního státního zastupitelství v Ostravě a jeho rozhodnutí ze dne 20. prosince 1996, sp. zn. 3 Zt 3063/94. Uvedl, že označené rozhodnutí, jímž bylo zrušeno usnesení vyšetřovatele z 19. listopadu 1996 o zastavení trestního stíhání proti I.Č., mělo být vydáno 20. prosince 1996, jemu, jako obviněnému, však bylo odesláno 7. ledna 1997, právnímu zástupci pak až 13. ledna 1997. Tyto skutečnosti vzbuzují pochybnosti o tom, zda okresní státní zastupitelství skutečně v uvedený den rozhodlo a tak dodrželo zákonnou lhůtu 30 dnů. Dále uvedl, že poučení o nepřípustnosti stížnosti proti usnesení okresního státního zastupitelství a vyznačení právní moci tohoto rozhodnutí dnem jeho vydání, tj. dnem 20. prosince 1996, přesto, že bylo stranám doručeno o více než tři týdny později, nepovažuje za správné. Vyslovil přesvědčení, že postupem okresního státního zastupitelství došlo k zásahu do práva stěžovatele, zakotveného v d, a navrhl, aby Ústavní soud rozhodnutí ze dne 20. prosince 1996, č.j. (správně sp. zn.) 3 Zt 3063/94, zrušil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutími v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku,

111. ÚS 82/97-7

který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Návrh k Ústavnímu soudu musí mj. obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se domáhá. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě, stanovené pro jeho podání ( a odst. 2, , ).

Pro výše uvedené se Ústavní soud zabýval nejdříve tím, zda byla stížnost podána ve lhůtě, stanovené § 72 odst. 2 cit. zákona. Jak bylo zjištěno z obsahu napadeného usnesení sp. zn. 3 Zt 3063/94, rozhodnutí je označeno dnem vydání, tj. datem 20. prosince 1986, stěžovatel neuvedl žádný důkaz, který by vzbuzoval pochybnosti o správnosti tohoto údaje. Samotná skutečnost, že usnesení bylo doručováno stěžovateli a jeho právnímu zástupci ve dnech 7. a 13. ledna 1997 nemůže být považována za důkaz, svědčící o tom, že okresní státní zastupitelství rozhodlo po lhůtě, stanovené § 174 odst. 2, písm. e) tr. řádu. Pokud jde o den právní moci usnesení (20. prosince 1996) a poučení o nepřípustnosti stížnosti proti němu, nezbývá než odkázat na znění § 140 odst. 1 písm. a), § 141 odst. 2 věta druhá a § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí, proti němuž návrh směřuje, nabylo právní moci 20. prosince 1996 a návrh k Ústavnímu soudu České republiky byl podán dne 7. března 1997, tj. po Lhůtě, stanovené ustanovením , rozhodl Ústavní soud tak, jak ve výroku obsaženo ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 25. března 1997

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj

2