Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 352/96

-17 ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele SBD, zastoupeného advokátkou JUDr. A.P., o návrhu ze dne 10. prosince 1996, t akt o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Navrhovatel se svou stížností, podanou ve lhůtě stanovené , domáhal přezkoumání postupu řízení u Městského soudu v Praze a jeho rozhodnutí sp. zn. , ze dne 29. října 1996. Uvedl, že soud rozsudkem, jímž potvrdil rozhodnutí O.ú. P., pozemkového úřadu, ze dne 18. 7. 1995, č. j. PÚ-R-567/92/1-313/95/BE, zasáhl do jeho práva vlastnit majetek, jak mu zaručuje d. Pro nesprávné právní posouzení předmětu řízení a nesprávné hodnocení důkazů nezhodnotil soud objektivně, zda v konkrétním případě byla kupní smlouva H.M., uplatňující nároky s odvoláním na , uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Opětovně poukázal na podrobné odůvodnění odvolání, o němž Městský soud v Praze rozhodoval, a navrhl, aby Ústavní soud jeho výše označený rozsudek zrušil.

Ústavní stížnost jsou oprávněny podat fyzické nebo právnické osoby, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byly účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jejich základní právo nebo svoboda, zaručené ústavními zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti,

-18

která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní soud však není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy ( , ústavního ), proto také nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy při ní postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d ( y). Z ústavního principu nezávislosti soudů ( y) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v . Jestliže obecné soudy respektují kautely, dané ustanovením , nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit " hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval. (Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci ,

a násl.)

Toto konstatování se plně vztahuje i na posuzovanou věc. Městský soud v Praze se při provádění důkazů a jejich hodnocení nedostal do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu a tím ani do rozporu s d, když v provedeném řízení shledal restituční nárok H.M., uplatněný podle zák. č. 229/91 Sb., za důvodný.

Pro výše uvedené byl návrh podle jako zjevně neopodstatněný, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnut.

Vzhledem k odmítnutí návrhu Ústavní soud již nevyzýval zástupce stěžovatele k odstranění vad předložené plné moci, která neměla náležitosti v souladu s

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 11. března 1997

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj