Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 14/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti V.B., zastoupeného advokátkou JUDr. R.V., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 1996 (čj. -40), mimo ústní jednání dne 18. 3.. 1997 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností ( ), která i jinak splňovala formální podmínky stanovené zákonem [ , , 2, , odst. 4 ], brojí stěžovatel proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ostravě (ze dne 28. září 1995, sp. zn. ) ve znění rozsudku Krajského soudu tamtéž (ze dne 30. září 1996, sp. zn. ) a tvrdí, že těmito rozhodnutími obecné soudy jako orgány veřejné moci porušily jeho vlastnické právo k nemovitostem (ve výrocích a odůvodnění rozhodnutí blíže označených), a to - souhrnně vyjádřeno - tím, že jej zavázaly trpět ve prospěch jiných osob (manželů B., v řízení před obecnými soudy jako navrhovatelů), čerpáním vody z jeho studny.

1

V odůvodnění své ústavní stížnosti stěžovatel dovozuje, že právo, o které se navrhovatelé v řízení před obecnými soudy opírali, je buď promlčeno (§ 104 o. z.), nebo - pokud by tak tomu nebylo - ocitá se pro nedostatečný zdroj vody ve studni v hrubém nepoměru mezi tvrzeným břemenem a z něho plynoucí výhodou oprávněného; navrhl proto, aby Ústavní soud obě rozhodnutí obecných soudů, jak shora jsou označena, svým nálezem zrušil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z odůvodnění rozhodnutí obecných soudů se podává, že obsahově totožné námitky, jimiž stěžovatel odůvodňuje svou ústavní stížnost, stěžovatel jako odpůrce přednášel již v řízení před obecnými soudy, a že se jimi také obecné soudy podrobně jak po skutkové, tak i právní stránce zabývaly, a že ve svých rozhodnutích se s nimi také dostatečně a zákonným způsobem vypořádaly ( , 3 ); jsou proto vývody ústavní stížnosti pouhou (a nadto opakovanou) polemikou s rozhodovacími důvody obecných soudů.

Za této situace proto nezbývá než odkázat stěžovatele na ustálenou judikaturu Ústavního soudu ČR, dle níž Ústavní soud, stojící mimo organizaci soudů obecných, není další přezkumnou instancí v oblasti obecného soudnictví, a proto mu nepřísluší zasahovat do jeho jurisdikce v rámci obvyklých zásad přezkumného řízení (k tomu srov. např.

in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, C. H. Beck Praha, 1994); protože v posuzované věci pod ústavními aspekty nebyly shledány ani jiné okolnosti, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí, nezbylo než rozhodnout, jak z výroku tohoto usnesení je zřejmé, když zjevnost zjištěné neopodstatněnosti plyne především z konstantní judikatury Ústavního soudu, jak na ni bylo příkladmo poukázáno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 18. 3. 1997

JUDr. Vlastimil Ševčík

soudce Ústavního soudu ČR