Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 39/96

Ústavní soud České republiky rozhodl v plénu ve složení JUDr. Iva Brožová, JUDr. Vojtěch Cepl, JUDr. Vladimír Čermák, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Miloš Holeček, JUDr. Vladimír Jurka, JUDr. Zdeněk Kessler, JUDr. Vladimír Klokočka, JUDr. Vladimír Paul, JUDr. Antonín Procházka, JUDr. Vlastimil Ševčík, JUDr. Pavel Varvařovský, JUDr. Eva Zarembová, v právní věci stěžovatele J.B., zastoupeného JUDr. Z.K., o návrhu na zrušení trestního zákona ve znění přijatém , článku IV bod 2. , kterým se mění a doplňuje trestní zákon, který obsahuje zmocnění pro vládu, aby obecně závazným předpisem stanovila nejnižší měsíční mzdu, a na vyslovení, že nařízení vlády ČSFR č. , o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona, současně pozbývá platnosti, takto:

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel J.B. podal dne 23. února 1996 ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 11. 1995, sp. zn. , kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Kladně sp. zn. , jímž byl uznán vinným trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) a odst. 2 trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců a peněžitému trestu Kč 5 000,--.

Porušení svých ústavních práv spatřoval v tom, že byla porušena jeho práva na spravedlivý proces, případně že byla porušena rovnost účastníků řízení, ale zejména skutečnost, že bylo porušeno jeho základní právo uvedené v d, že jen zákon může stanovit, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku lze za jeho spáchání uložit.

Spolu se svým podáním podal stěžovatel návrh na zrušení trestního zákona ve znění přijatém , článku IV bod 2. , kterým se mění a doplňuje trestní zákon, který obsahuje zmocnění pro vládu, aby obecně závazným předpisem stanovila nejnižší měsíční mzdu, a na vyslovení, že nařízení vlády ČSFR č. , o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona, současně pozbývá platnosti.

Na základě toho bylo řízení o ústavní stížnosti přerušeno a návrh na zrušení ustanovení obou zákonů a na vyslovení, že prováděcí předpis současně pozbývá platnosti, byl postoupen k rozhodnutí plénu Ústavního soudu podle , o Ústavním soudu.

Ústavní soud se seznámil s námitkou stěžovatele, že právní postavení stěžovatelů proti rozhodnutím v trestních věcech, která nabývají právní moci vyhlášením, je v podstatné disproporci oproti postavení stěžovatelů proti rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení, kde podmínkou pro nabytí právní moci rozhodnutí je doručení jeho písemného vyhotovení.

Ústavní soud konstatoval, že návrh stěžovatele na zrušení uvedených právních předpisů byl sice podán spolu s ústavní stížností podle ustanovení § 74 citovaného zákona, ale pokládal za rozhodující, že ústavní stížnost nebyla podána v předepsané šedesátidenní lhůtě od právní moci napadeného usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 11. 1995 ve smyslu § 72 odst. 2 citovaného zákona.

Ústavní soud proto neshledal možnost, aby se takovým návrhem zabýval, a dospěl k závěru, že návrh na zrušení citovaných právních předpisů je třeba podle ustanovení , o Ústavním soudu, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 1997 JUDr. Zdeněk K e s s l e r

předseda Ústavního soudu ČR