Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 242/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti J.K., zastoupeného advokátkou JUDr. E.B., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31.5.1995, sp.zn.19 Co 778/94, rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 27.9.1994, čj.. -38, a zrušení části ust. , ve znění pozdějších předpisů, t a k t o:

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou ústavní stížností se navrhovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31.5.1995, sp.zn. , jakož i rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne

1

27.9.1994, č.j. -38, a zrušení části , v platném znění, i když jako odpůrce označil Ministerstvo zemědělství ČR a A.K. a L.K.

Stěžovatel uplatnil žalobou návrh na určení, že na základě darovacích smluv ze dne 20.2.1948 a 18.3.1948 je vlastníkem předmětných parcel. Vzhledem k ustanovení § 13 odst-1 a 2 zák.č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, jednalo se již v tomto případě o právní úkon složený, neboť pod sankcí neplatnosti bylo od 4. dubna 1947 pro převody vlastnického práva pozemků zapotřebí dodatečného schválení Ministerstva zemědělství . Ministerstvo v daném případě odmítlo udělit souhlas, takže k přechodu vlastnictví pozemků na stěžovatele nedošlo.

Stěžovatel neuplatnil svůj nárok podle , nýbrž výlučně podle občanského zákona. Konstatuje to i odvolací soud zjištěním, že stěžovatel u soudu neuplatnil jiné skutečnosti, které by svědčily pro jeho vlastnictví.

Pouze požadoval, aby jako předběžná otázka bylo projednáno uplatnění zákona č.46/1948 Sb. na oba darovací akty. Při projednávání tohoto bodu Ministerstvo zemědělství ČR svým přípisem ze dne 25.8. 1993 zaujalo stanovisko, že právní vztahy založené správním rozhodnutím z r. 1949 nelze revidovat jiným způsobem, než připouští právní úprava, současně připomenuto, že správní rozhodnutí vydané podle v roce 1948 ani nelze pro odstup doby napadnout žádným mimořádným opravným prostředkem, teprve v tomto stadiu řízení byl proveden odkaz na , v platném znění, a to na jeho ustanovení .

Toto ustanovení se na stěžovatele nevztahuje, zahrnuje pouze neschválené převody na základě kupní smlouvy, navíc ještě při splnění podmínky, že kupní cena byla za převáděné pozemky zaplacena.

2

Tato dikce restitučního zákona je pochopitelná, neboť má zmírňovat následky majetkových křivd spočívajících ve zmenšení majetku postiženého nebo jeho nástupců. U stěžovatele k podobnému umenšení majetku nedošlo. Neschválením darovací smlouvy, i když se jednalo o nežádoucí zásah státní sféry do majetkových dispozic občanů, nedošlo k rozšíření majetku stěžovatele.

V rozhodovací činnosti obou soudů nedošlo k žádnému porušení ústavnosti.

Stěžovatel nyní namítá, že překážkou jím uváděného nároku je znění ) , v platném znění, a proto spolu s ústavní stížností podává návrh na jeho zrušení, přičemž toto zrušení spatřuje ve zrušení slov ... na kupujícího... kupující... kupní.. a že na jejím základě byla uhrazena kupní cena....

Návrh stěžovatele není uplatněn v akceptovatelně možné formě. Jednak se nejedná o celý § 28b cit. zákona, ale pouze o jeho odstavec druhý, ve kterém jsou obsažena uváděná slova. Jejich vypuštěním ztratí zákonné ustanovení svůj smysl, neboť by nebylo vůbec dáno, kdo by zůstal původním vlastníkem.

Není také příčinná souvislost mezi napadeným rozhodnutím a návrhem na zrušení části , v platném znění.

Navrhovaná zákonná změna je neuskutečnitelná a není vlastním podkladem obou soudních rozhodnutí.

K tomu třeba připomenout, že nerealizací darovací smlouvy nedošlo k žádnému přechodu majetku na stát nebo na jiné právnické osoby, ale majetek zůstal v rodině stěžovatele. Navíc k němu stěžovatel nabyl po smrti otce dědického práva, ovšem spolu se svými bratry.

Pokud ve stížnosti stěžovatel namítá, že s pozemky, které

3

jsou předmětem sporu, nakládal po dobu 43 let v dobré víře jako s vlastními, vstupoval s nimi do družstva a byly předmětem výpočtu majetkového podílu, je potom ku podivu, že se svého práva nedomáhal z titulu vydržení.

Ústavní stížnost proto bylo nutno podle ustanovení odst.l písm.b) odmítnout, neboť jde o návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5.3. 1997 JUDr. Antonín Procházka

soudce zpravodaj