Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 353/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L.T., zastoupeného advokátem JUDr. Z.K., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 1996 (č. j. -30), mimo ústní jednání dne 25. 2. 1997 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění :

Podáním ze dne 16. 12. 1996, označeným jako "ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 1996 (č. j. -30)", domáhá se stěžovatel zrušení napadeného rozsudku s odůvodněním, že tímto rozsudkem bylo porušeno ustanovení d, neboť nebyla dodržena rovnost v právech restituentů zemědělského majetku a y, protože soudce je vázán zákonem a v napadeném rozhodnutí, dle tvrzení stěžovatele, soud rozhodl v rozporu se zákonem. V odůvodnění své ústavní stížnosti pak stěžovatel uvádí, že porušení svých základních práv a svobod spatřuje v tom, že napadeným rozsudkem byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně, jímž byl zamítnut jeho návrh, aby mu odpůrce SJ, s. p., zaplatil částku 316 578,- Kč jako

1

.

náhradu za živý a mrtvý inventář a zásoby s tím, že živý a mrtvý inventář je dle jeho tvrzení součástí zemědělských nemovitostí, které byly vneseny do bývalého družstva a jež mu byly vydány v souladu se zákonem

Jak z obsahu ústavní stížnosti, tak předložených kopií napadeného rozhodnutí je zřejmé, že ústavní stížnost je opřena o důvody totožné s těmi, které byly uplatněny již v rámci původního odvolacího řízení, s nimiž se obecné soudy zcela vypořádaly ( ). Ústavní stížnost stěžovatele je tak založena na pouhé polemice s právními závěry obecných soudů.

Ústavní soud již dříve ve svých četných rozhodnutích vyložil (k tomu srov. např.

rozhodnutí č. 5 a

- rozhodnutí č. 28 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 1, C. H. Beck Praha, 1994), za jakých podmínek se cítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti soudů obecných, případně kdy shledává svoji pravomoc hodnotit hodnocení důkazů prováděných obecnými soudy v řízení před těmito soudy. Zásadám, v judikatuře ústavního soudu již vyloženým, však stížnost stěžovatele nevyhovuje a pouhá polemika s právními závěry soudů obecných, zejména se závěry soudu odvolacího, nemůže naplnit zákonné znaky zásahu orgánu veřejné moci do základních práv a svobod stěžovatele tak, jak jsou tyto zaručeny ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR.

Ústavní stížnost stěžovatele je tudíž zjevně neopodstatněná ( ), když její zjevná neopodstatněnost plyne jednak z povahy důvodů, jak dříve byly zaznamenány, jednak, a to především, z ustálené judikatury Ústavního soudu, jak na ni bylo příkladmo poukázáno.

2

Nezbylo proto než o podané ústavní stížnosti rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [ ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 25. 2. 1997

JUDr. Vlastimil Ševčík

soudce Ústavního soudu ČR