Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 31/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti V.D., zastoupené advokátem JUDr. J.V., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 1996, č. j. -52,

t a k t o Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í .

Ústavnímu soudu byla dne 28. 1. 1997 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým byl potvrzen rozsudek. Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. 5. 1995, č. j. -34. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba s návrhem, aby Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci bylo povinno poskytnout stěžovatelce jako žalobkyni finanční náhradu spočívající v cenných papírech za vyvlastněný pozemek parc. č. 627/2 o výměře 1598 m2 v k.ú. P. v hodnotě Kč 239 700,- a dále, aby jí nahradilo stejným způsobem oplocení a trvalé porosty v hodnotě zjištěné znaleckým posudkem (po připuštění změny žaloby byla náhrada vyčíslena v hodnotě Kč 80 000,-) a aby Ministerstvo financí bylo povinno poskytnout Ministerstvu pro správu národního

1

majetku a jeho privatizaci potřebnou součinnost při poskytnutí finanční náhrady. Oba soudy dospěly totiž k závěru, že žalovaná strana prokázala, že matce stěžovatelky byla za vyvlastněný pozemek poskytnuta finanční náhrada, a proto zákonný předpoklad uvedený v ustanovení , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, není dán. Odvolací soud zároveň nevyhověl návrhu stěžovatelky na připuštění dovolání, neboť v dané věci se podle jeho názoru jednalo pouze o posouzení skutkového zjištění.

Stěžovatelka je přesvědčena, že oba soudy hodnotily důkazy v příkrém rozporu s ustanovením občanského soudního řadu, a že se v předmětné věci jednalo o posouzení právní otázky. Podle jejího názoru bylo porušeno její základní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu zaručené v č1. 36 odst. 1 d, a proto navrhuje zrušení ústavní stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové.

Při posuzování návrhu se Ústavní soud nejprve zaměřil na splnění náležitostí tak, jak je požaduje č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen " "). Podle ustanovení zákona lze podat ústavní stížnost ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně práva poskytuje ( zákona), případně dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. V daném případě lhůta pro podání ústavní stížnosti počala plynout dnem 26. 11. 1996, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 1996, č. j. -52. Byla-li tedy ústavní stížnost podána dne 27. 1. 1997 (podle razítka podací pošty), tj. 63. den, stalo se tak již po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost, která byla podána po lhůtě stanovené pro její podání, podle ustanovení

2

§ 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnout, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.

Na závěr Ústavní soud konstatuje, že tuto skutečnost nemůže změnit ani to, že stěžovatelka podala zároveň proti rozsudku odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Pokud se takto stěžovatelka rozhodla a dosud není zřejmé, zda dovolání je přípustné, měla vedle toho podat ústavní stížnost v zákonné lhůtě šedesáti dnů. Jak je výše uvedeno, tato lhůta nebyla však dodržena.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. 2. 1997

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj