Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 324/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele ing. J.K., zastoupeného advokátem JUDr. K.P., o ústavní stížnosti proti stanovisku Ministerstva spravedlnosti ČR, t a k t o :

Návrh s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým návrhem domáhal, aby Ústavní soud vydal nález, v němž by uložil ministru spravedlnosti povinnost podat stížnost pro porušení zákona v trestní věci jeho otce JUDr. V.K. na základě podnětu navrhovatele a podněty navrhovatele předat formou stížnosti pro porušení zákona příslušnému soudu. Dle názoru navrhovatele bylo postupem Ministerstva spravedlnosti ČR a Nejvyššího státního zastupitelství porušeno jeho ústavně zaručené právo podle čl. l0 y ČR, obsažené v mezinárodních smlouvách o lidských právech a svobodách, jimiž je Česká republika vázána, a to tím, že byl porušen Všeobecné deklarace lidských práv OSN, neboť navrhovatel nebyl veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, a dále byl postupem uvedených orgánů porušen i d.

1

Navrhovatel opřel svoji stížnost o skutečnost, že Nejvyšší státní zastupitelství, kterému Ministerstvo spravedlnosti postoupilo jeho podnět ke stížnosti pro porušení zákona ve věci rehabilitace jeho otce JUDr. V.K., odložilo navrhovatelův podnět se závěrem, že i když v trestním řízení jeho otce došlo k určitým vadám v řízení, zejména v souvislosti s uvalením vazby, tato vada řízení se na zákonnosti samotného rozsudku ani následného usnesení krajského soudu nijak neprojevila, a proto byl podnět, který navrhovatel opakovaně podal, odložen.

Ústavní soud po přezkoumání všech listinných důkazů dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Navrhovatel se obrátil se svým podnětem ke stížnosti pro porušení zákona na ministerstvo spravedlnosti třikrát, naposled 25. 8. 1996. Jak vyplývá ze stanovisek Nejvyššího státního zastupitelství i ministerstva spravedlnosti, Nejvyšší státní zastupitelství se všemi podněty řádně zabývalo, přezkoumalo je a ve všech případech dospělo ke stejnému závěru, že nejsou dány podmínky pro podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci navrhovatelova otce, JUDr. V.K. Ve svém posledním stanovisku ze dne 27. 9. 1996, Ministerstvo navrhovateli sdělilo, že vzhledem k tomu, že Nejvyšší státní zastupitelství dospělo opakovaně k závěru, že zákonné podmínky pro podání stížnosti pro porušení zákona dle ust. § 266 a násl tr. řádu nejsou splněny, byl podnět odložen. Za tohoto stavu byly již vyčerpány všechny zákonné možnosti k přezkoumání trestní věci státním zastupitelstvím ve smyslu § 266 a násl tr. řádu.

Podle ustanovení § 266 trestního řádu ministr spravedlnosti může, resp. je oprávněn, podat stížnost pro porušení zákona, pokud shledá, že jsou pro to splněny zákonné podmínky, neboli pokud je podnět skutečně důvodný. Jak vyplynulo ze zpráv Nejvyššího státního zastupitelství, toto se předmětnou trestní věcí podrobně několikrát zabývalo a dospělo k závěru, že podnět důvodný není. Z tohoto důvodu, jak to také bylo navrhovateli

2

sděleno, ministr svého práva nevyužil a podnět ke stížnosti pro porušení zákona nepodal.

Na základě těchto skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že se v tomto případě jedná o návrh zjevně neopodstatněný, neboť ministr spravedlnosti není ze zákona povinen podat stížnost pro porušení zákona, ale pouze za určitých podmínek oprávněn. Uvedeným postupem ministerstva spravedlnosti tedy nemohlo dojít k porušení žádného základního práva ani svobody navrhovatele, jak to ve svém návrhu tvrdí.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud podle , č. , návrh odmítl.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 28. ledna 1997 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR

3