Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 314/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl o návrhu Mgr. I.R., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 1996, č. j. -84,

t a k t o

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu bylo dne 13. 11. 1996 doručeno podání označené jako stížnost pro porušení zákona směřující proti výše uvedenému rozhodnutí. Stěžovatelka v něm zejména uvádí, že při souzení jejich žádosti o vrácení rodinného domku došlo k porušení zákona. O dům žádali již 28. 8. 1990, kdy legislativa postrádala zákon o obcích a názvem Městský NV oslovili držitele věci, nikoli majitele. Poukázala, že rovněž ve výpisu z katastru. nemovitostí ze dne 9. 2. 1993 bylo uvedeno toto označení. Uvedeným usnesením Nejvyššího soudit jí tak bylo, jak dále uvedla, a to i poukazem na chybu v označení data uzavření kupní smlouvy, znemožněno využití a .

Z přiložené kopie napadeného usnesení Ústavní soud zjistil, že žalobce J.R. (manžel stěžovatelky, zemřelý dne 3. 6. 1993), se domáhal žalobou podanou dne 26. 3. 1992 u Okresního soudu v Kutné Hoře, aby žalovanému, kterého označil jako "M.ú. K.H. ",

1

b

bylo uloženo uzavřít dohodu o vydání blíže specifikovaných nemovitostí v kat. území K.H. Jeho žalobě bylo rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 7. 10. 1992, č. j. -28, vyhověno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný odvolání. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 2. 1993, č. j. -51, změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu zamítl s odůvodněním, že žalovaný není v dané věci pasivně legitimován. Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl o dovolání podaném žalobcem tak, že zrušil rozsudky obou stupňů a řízení zastavil, když dospěl k závěru, že řízení bylo postiženo vadou uvedenou v , neboť v řízení vystupoval jako účastník M.ú., který nemá způsobilost být

účastníkem řízení.

V souvislosti s opatřením podkladů pro své rozhodnutí si Ústavní soud vyžádal spis vedený u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , s jehož obsahem se seznámil.

Při posuzování návrhu se Ústavní soud nejprve zaměřil na splnění náležitostí tak, jak je požaduje , o Ústavním soudu (dále jen ""). Podle zákona lze podat ústavní stížnost ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně práva poskytuje (), případně dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. V daném případě lhůta pro podání ústavní stížnosti plynula ode dne právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 1996, č. j. -84. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu vyžádaného spisu, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 5. 1996. Jestliže byl tedy návrh podán teprve dne 12. 11. 1996, stalo se tak nepochybně po uplynutí zákonné lhůty šedesáti dnů.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání, podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnout, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti

2

účastníků. Z tohoto důvodu Ústavní soud považoval za bezpředmětné, s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, aby stěžovatelku vyzýval k odstranění jiných vad návrhu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. 12. 1996

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj