Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 323/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl o ústavní stížnosti V.O., zastoupeného advokátem JUDr. J.S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 8. 1996, sp. zn. ,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu byla dne 22. 11. 1996 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí. Tímto rozhodnutím bylo podle § 256 trestního řádu zamítnuto odvolání stěžovatele jako obžalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 12. 1. 1996, sp. zn. , kterým byl uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, s podmíněným odkladem se zkušební dobou dvou let, a byl mu uložen trest propadnutí věci. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že oba soudy rozhodly na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a na základě pochybných svědeckých výpovědí, aniž by vzaly v úvahu jeho námitky. Podle jeho názoru došlo tak ze strany soudů k porušení zásady "in dubio pro reo". Vzhledem k tomu, že soudy neodstranily pochybnosti v předmětné trestní věci, nelze podle mínění stěžovatele hovořit o spravedlivém procesu, jak má na mysli y,

1

odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d, a proto se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí odvolacího soudu.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zákona).

Vzhledem k ustanovení § 140 odst. 1 písm. a) tr. řádu nabylo usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 8. 1996, sp. zn. , právní moci dne 26. 8. 1996, tj. dnem vyhlášení, neboť se jedná o usnesení, proti němuž zákon nepřipouští další řádný opravný prostředek. Byla-li tedy ústavní stížnost podána teprve dne 21. 11. 1996 (podle razítka podací pošty) stalo se tak již po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty. Ústavní soud k tomu připomíná, že kogentní ustanovení neumožňuje prodloužení ani prominutí lhůty pro podání ústavní stížnosti, i když si je vědom toho, že toto ustanovení staví stěžovatele do situace, kdy se může o existenci vyhotoveného pravomocného rozhodnutí v trestní věci dozvědět až po uplynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti. Soudce Ústavního soudu však je ve smyslu y ČR tímto zákonem vázán.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, která byla podána po lhůtě stanovené pro její podání, podle odmítnout, a to mimo ústní

jednání a bez přítomnosti účastníků..

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. 11. 1996

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj

2