Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 244/96

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele K.D., zastoupeného advokátem JUDr. J.N., o zrušení rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 7. 11. 1995, sp. zn. , a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 1996, sp. zn. ,

t a k t o

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Svým podáním ze dne 3. 9. 1996 předložil stěžovatel Ústavnímu soudu návrh ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 7. 1996, čj. - 87, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 7. 11. 1995, čj. - 74:

Těmito rozhodnutími byl zamítnut návrh stěžovatele na určení, že je vlastníkem pozemku č. 312/2 o výměře 288 m2 s příslušenstvím, zapsaného u Katastrálního úřadu v N. na LV č. 530 pro obec a katastrální území N. a návrh, aby byl zapsán jako vlastník uvedených nemovitostí. Důvodem tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že stěžovateli se v předmětném řízení nepodařilo prokázat, že vzhledem ke všem okolnostem je v dobré víře, že mu pozemek patří, a nesplnil podmínky ustanovení § 130 odst. 1 obč. zákoníku. Stěžovatel nenavrhl žádný důkaz pro podporu svých tvrzení. Uvedl jen, že ke kupní smlouvě, kterou předmětné nemovitosti byly převedeny, žalovaný (bratr stěžovatele) pouze propůjčil své jméno a jejich dohoda byla taková, že vlastnictví k předmětné nemovitosti měl ve skutečnosti nabýt stěžovatel. I kdyby tomu tak bylo, byla by kupní smlouva absolutně neplatná, neboť by se jednalo o právní úkon simulovaný

1

("na oko"). Takový právní úkon, když navíc, jak sám stěžovatel uvádí, o něm věděl, nemůže být titulem pro vydržení práva v dobré víře. Žalobce tedy neunesl svou důkazní povinnost.

V daném případě stěžovatel namítal porušení a y ČR, , a d. Podle y ČR soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem chráněným způsobem poskytovaly ochranu právům. Podle y soudce je při rozhodování vázán zákonem, je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem. Tato ustanovení y ČR v projednávané věci nebyla porušena a samotná skutečnost zamítavého rozhodnutí soudu v dané věci neznamená automaticky, že došlo k porušení základních práv stěžovatele. Podle d má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Ani k porušení tohoto práva nedošlo; bylo-li v řízení nutno objasnit některé záležitosti, dotýkající se i rodinně-právních vztahů, vždy se jednalo o důkazní řízení a objasňování odvíjené od žalobního návrhu a pouze k objasnění skutkového stavu. Podle citované y má každý právo vlastnit majetek, vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Podle č1. 3 odst. 3 citované y nesmí být nikomu způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Ani v těchto případech nevyšlo najevo žádné pochybení v posouzení věci v předchozích soudních řízeních.

Po přezkoumání spisů a rozhodnutí obou soudů Ústavní soud ČR musel dospět k závěru, že v daném případě postupem soudů v jejich komplexnosti, jakož i právními závěry učiněnými na základě důkazního řízení, bylo respektováno právo stěžovatele na spravedlivý proces. Vzhledem k výše uvedeným důvodům soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 1996 JUDr. Vladimír P a u 1

soudce zpravodaj