Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 267/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky.

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 31. října 1996 ve věci ústavní stížnosti V.Š., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 9. 1996, čj. -25,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Plzni stěžovatel uvádí, že je mu bezdůvodně odpíráno ústavně zaručené právo na svobodu, neboť Krajský soud v Plzni aplikoval ustanovení § 67 písm. c) tr. ř. v rozporu se zákonem, a navrhuje proto zahájení řízení o ústavní stížnosti.

Z obsahu spisu Okresního soudu Plzeň- sever, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že usnesením tohoto soudu ze dne 8. 8. 1996, čj. -11, byla podle ustanovení § 72 odst. 1 tr. ř. stěžovatelova žádost o propuštění z vazby na svobodu

2 -

zamítnuta a nebyl přijat nabízený písemný slib ve smyslu ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. K odvolání stěžovatele byla stížnost shora uvedeným usnesením krajského soudu zamítnuta. V odůvodnění uvedených rozhodnutí uvedly obecné soudy, že stěžovatel byl vzat do vazby na základě usnesení soudkyně Okresního soudu Plzeň - sever ze dne 9. 7. 1996, čj. -8, a to z důvodů uvedených v § 67 písm. c) tr. ř. Stěžovatel je totiž v současnosti stíhán pro trestné činy výtržnictví podle § 202 odst. 1 trestního zákona, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a trestního zákona, útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 1 písm. a) trestního zákona a § 156 odst. 3 trestního zákona, přičemž od roku 1987 byl již šestkrát soudně trestán, a to vždy pro násilnou trestnou činnost. Naposledy se tak stalo rozsudkem Okresního soudu Plzeň - sever z 1. 3. 1995, sp. zn. , kdy mu za trestný čin útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 3 trestního zákona byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Pokud tedy obecné soudy ve svých rozhodnutích dospěly k závěru, že především dřívější odsouzení stěžovatele nutně vyvolávají obavu, že při propuštění z vazby na svobodu by mohl v trestné činnosti, pro kterou je stíhán, pokračovat, zejména když již v minulosti opakovaně projevil sklony k páchání trestného činu násilného charakteru, a že proto ani slib by neposkytoval dostatečnou záruku, jakou má na mysli ustanovení tr. ř., může Ústavní soud, který není soudem nadřízeným soudům obecným a nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéd, toto jejich vnitřní přesvědčení založené na pečlivém uvážení již zmíněných okolností případu sotva zpochybnit.

Stěžovatelova ústavní stížnost je tedy zjevně neopodstatněná, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ji podle , o Ústavním soudu, odmítnout. Z tohoto důvodu nepovažoval Ústavní soud za nutné vyžadovat odstranění vad ústavní stížnosti.

- 3 -

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 31. října 1996

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj