Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 92/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A.P., zastoupené JUDr. T.Sch., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 1995, č.j. -70,

t a k t o

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka se nejprve domáhala ústavní stížností zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 1995, č.j. -54, kterým byl odmítnut její návrh na přezkoumání rozhodnutí O.ú. v P., pozemkového úřadu, ze dne 21. 2. 1994, č.j. Ž-329/92/R-5/ing. K., a současně podala návrh na zrušení tohoto rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí pozemkového úřadu bylo rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR ,ÚPÚ v Praze ze dne 20. 4. 1995, č.j. 1255/95-440, zrušeno. Proto dne 19. 7. 1996 vzala stěžovatelka částečně zpět podanou ústavní stížnost, pokud se týkala návrhu na zrušení uvedeného rozhodnutí O.ú., pozemkového úřadu, současně však rozšířila petit podané ústavní stížnosti tak, že navrhla zrušení

1

dalšího usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 1995, č.j. -70. Tímto usnesením bylo zastaveno řízení o dovolání, jež stěžovatelka podala proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 1995, č.j. -54. Z napadeného rozhodnutí je patrno, že soud zastavil řízení o podaném dovolání proto, že opravný prostředek proti rozhodnutí soudu, který rozhodoval ve správním soudnictví podle části páté - s výjimkou věcí důchodového zabezpečení ( ) - není přípustný a že o takto podaném opravném prostředku nelze rozhodovat podle ustanovení části čtvrté , o opravných prostředcích.

O zpětvzetí ústavní stížnosti proti rozhodnutí O.ú. v P., pozemkového úřadu, ze dne 21. 2. 1994, č.j. Ž-329/92/R-5/ing. K., a o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 1995, č.j. -54, Ústavní soud již usnesením ze dne 29. 10. 1996 rozhodl.

Stěžovatelka - jak již bylo uvedeno - se teprve podáním ze dne 19. 7. 1996 domáhala také zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 1995, č.j. -70.

Ze spisu Krajského soudu v Praze, č.j. -70, Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení tohoto soudu ze dne 6. 4. 1995 nabylo právní moci dne 11. 4. 1995.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 1995, č.j. -70, nebylo odvolání přípustné, takže dnem nabytí právní moci tohoto usnesení, tj. dne 11. 4. 1995, začala běžet zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti. Od uvedeného dne do podání ústavní stížnosti dne 19. 7. 1996 tedy uplynula podstatně delší doba, než kterou zákon připouští.

Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost dle , o Ústavním soudu, odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem (srov. i cit. zákona).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. října 1996

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj

3