Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 93/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele KSČM, zastoupené advokátem JUDr. Č.K., proti rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. ze dne 20. 12. 1995, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a České republiky - města O., zastoupené advokátem JUDr. J.B., jako vedlejším účastníkem řízení, t a k t o :

Návrh se odmítá . O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým včas podaným návrhem domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 20. 12. 1995. Podle navrhovatele byl tímto soudním rozhodnutím porušen č1. 11d (dále jen) a Dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Dodatkový protokol a úmluva). Podle navrhovatele toto rozhodnutí obecných soudů odporuje rovněž y ČR (dále jen), jakož i y a č1. 36y a konečně i č1. 6 odst. 1 Úmluvy.

1

Navrhovatel tedy vytýká rozhodnutím obecných soudů porušení práva na ochranu vlastnictví, dále porušení práva na ochranu proti uložení povinnosti v rozporu se zákonem a v jeho mezích a konečně porušení práva na řádný a spravedlivý proces.

Ústavní stížností napadené rozhodnutí odvolacího soudu potvrdilo rozsudek soudu prvého stupně, Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 4. 1995, sp. zn. , jímž na základě byla navrhovateli uložena povinnost převést finanční prostředky ve výši 1 816 114,- Kč a 23 000,- Kč na účet SB., do tří dnů od právní moci soudního rozhodnutí.

Ústavní stížnost vytýká rozhodnutím obecných soudů nesprávný postup při posuzování otázky aktivní legitimace v řízení a v té souvislosti i při upřesnění označení žalobce. Označení žalobce i po splnění poučovací povinnosti soudů považuje navrhovatel za neústavní v rozporu s y. Podle navrhovatele nelze kumulovat při označení žalobce stát a obec.

Navrhovatel dále vytýká obecným soudům nesprávnou formulaci výroku, pokud zní na povinnost převést finanční prostředky na bankovní konto. Podle navrhovatele hovoří o povinnosti vydat státu věci, peněžité prostředky a majetková práva, a proto nelze měnit tuto zákonnou dikci v rozporu s

Konečně navrhovatel napadá soudní rozhodnutí, pokud stanovila povinnost převést finanční prostředky na konto vedené SB. Navrhovatel dovozuje, že tímto rozhodnutím obecné soudy rozšířily okruh účastníků civilního řízení, ačkoliv k tomu nebyly oprávněny, a postupovaly tak v rozporu s ustanovením

2

Ústavní soud zjistil po obdržení vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 1, že navrhovatel uplatnil proti rozsudku obecných soudů mimořádný opravný prostředek, neboť podal ve věci dovolání. Byl vyzván k úhradě soudního poplatku z dovolání, který nezaplatil, proto soud prvého stupně usnesením ze dne 24. 5. 1996, sp. zn. , řízení zastavil. Proti tomuto usnesení se stěžovatel odvolal k Městskému soudu v Praze. O jeho odvolání ze dne 17. 6. 1996 nebylo dosud odvolacím soudem rozhodnuto. Tuto skutečnost potvrdil podáním ze dne 21. 7. 1996 i sám stěžovatel. Z připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. , Ústavní soud ČR zjistil, že stěžovatel skutečně podal ve věci dovolání, a to podáním ze dne 14. 3. 1996. Dovolání se, pokud jde o přípustnost, opírá o ustanovení a f) a v oblasti dovolacích důvodů o ustanovení O tomto dovolání dosud nebylo dovolacím soudem rozhodnuto.

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný.

Podle zák. ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

V daném případě z obsahu připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. , i z doplňujícího podání samotného stěžovatele je zřejmé, že ve věci bylo podáno dovolání, o němž dosud dovolací soud nerozhodl. Dosud nebylo rozhodnuto ani o odvolání, jímž stěžovatel napadl prvoinstanční rozhodnutí, kterým bylo pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání řízení zastaveno. Teprve poté, co bude vydáno jednak rozhodnutí odvolacího soudu a poté následně i rozhodnutí dovolacího soudu,

3

vyčerpá navrhovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Do té doby však je nutno jeho ústavní stížnost považovat za nepřípustnou ve smyslu shora citovaných ustanovení Proto Ústavní soud mimo ústní jednání návrh stěžovatele odmítl.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně 24. října 1996 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR