Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 166/96

-5

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele J.Ř., zastoupeného JUDr. L.M., o návrhu ze dne 19. května 1996, t a k t o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Návrhem, který byl Ústavnímu soudu ČR doručen 19. června 1996, se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí Ministerstva obrany ČR ze dne 20. prosince 1995, č. j. 3016/13-72, a ministra obrany ČR z 23. dubna 1996, č. j. 81351/8. Uvedl, že tato rozhodnutí, jimiž byla zamítnuta jeho žádost o odklad základní vojenské služby pro výkon práce v uhelných dolech v podzemí, jsou v rozporu sd s čl. 1, 4 odst. 1 a čl. 15 odst. 3. Poukázal na to, že pokud bylo zrušeno usnesení vlády č. 229/1958, o zásadách pro úpravu povolávání horníků uhelných dolů k výkonu základní vojenské služby, a č. 41/1982, o souboru opatření k dalšímu prohloubení sociální péče, životních a pracovních podmínek pracujících v hornictví, umožňující jim odklad základní služby, pak namítá, že usnesení vlády ČSFR č. 439/1990 nebylo úředně publikováno a nemůže nikterak zavazovat občany. Poněvadž je přesvědčen o tom, že rozhodnutími, jimiž mu nebyl povolen odklad vojenské služby, byla porušenad v , 4 odst. 1 a v , navrhl aby je Ústavní soud zrušil.

Ve smyslu a odst. 2 ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č1. 10y. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná

-6

dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon o ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný / /.

Podle ustanovení branného zákona č. 331/1992 Sb., ve znění novel, odklad základní a náhradní služby lze povolit odvedencům, kteří se připravují na určité povolání, a to do stanoveného dne v roce v němž dovrší 25 let, a do ukončení studia, jde-li o studující vysokých škol, nejdéle však do 30 let. Obdobně lze povolit odklad, nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovrší 25 let, vyžadují-li to jiné důvody, hodné zvláštního zřetele. Kdy lze odložit nastoupení základní (náhradní) služby z úřední moci stanoví nařízením vláda /§ 34 odst. 1 a 2 cit. zákona/. Takové nařízení vlády nebylo vydáno a nelze za ně považovat ani sdělení ministra národní obrany a ministra paliv, publikované v částce 41/1958 Ú. l., ze dne 21. května 1958, odvolávající se na usnesení vlády č. 229 z 12. března 1958, když i v souladu s ústavním zákonem č. 150/1948 Sb., § 90 odst. 1 k provedení určitého zákona a v jeho mezích mohla vláda vydávat toliko nařízení. Proto pro povolení odkladu základní a náhradní služby nelze vycházet z jiného právního předpisu, než z branného zákona. S ohledem na uvedené, na obsah napadených rozhodnutí, která jsou v souladu s branným zákonem, jakož i s , 4 a s d, byla stížnost shledána zjevně nedůvodnou a jako taková dle odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 16. října 1996

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj

2