Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 229/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem v právní věci stěžovatele D.V.H., zastoupeného JUDr. B.G., CSc., o návrhu ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 1996, sp. zn. ,

t a k t o

Návrh se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Svým podáním ze dne 16. 8. 1996 podal stěžovatel návrh, aby Ústavní soud ČR odložil vykonatelnost a též zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 1996, sp. zn. . Uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. 4. 1996, sp. zn. , ve výroku o trestu stěžovatele. Stěžovatel byl tímto rozsudkem uznán vinným ze spáchání trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zákona a odsouzen k peněžitému trestu Kč 100 000,- a trestu propadnutí věci. Městský soud v Praze svým výše uvedeným rozsudkem při nezměněném výroku o vině uložil stěžovateli peněžitý trest ve výši Kč 50 000,-, trest propadnutí věci a trest zákazu činnosti spojené s nákupem zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodejem zboží na dobu jednoho roku.

Stěžovatel jako důvod svého návrhu předloženého Ústavnímu soudu ČR uvádí, že Městský soud v Praze převážnou část odvolacích námitek stěžovatele nejen nezkoumal, ale ani k nim neprovedl žádné dokazování a v odůvodnění rozsudku neuvedl, proč tak neučinil. Tím podle názoru stěžovatele porušil Městský soud v Praze d o právu občana na soudní ochranu a v konečném důsledku i y ČR, podle kterého jsou soudy povolány především k tomu, aby

1

zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Proto požádal i o odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku městského soudu, protože neprodleným výkonem uloženého trestu hrozí stěžovateli vážnější újma nežli jaká může vzniknout jiným osobám v případě odložení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.

Soudce zpravodaj vzal na vědomí podrobné odůvodnění napadeného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 1996, sp. zn. , jakož i tvrzení stěžovatele, jimiž vytýká soudu, že se nevypořádal s jeho námitkami, že nezjišťoval a nehodnotil majetkové poměry stěžovatele a že kvalifikoval skutek jako trestný čin, tedy přísněji než odpovídalo skutečnosti.

Soudce zpravodaj po přezkoumání návrhu ústavní stížnosti a citovaného rozsudku Městského soudu v Praze musel konstatovat, že Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví a nepřezkoumává rozhodnutí obecných soudů, pokud napadenými rozhodnutími nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Podle y je Ústavní soud ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti. V tomto konkrétním případě Ústavní soud nezjistil, že by byl porušen d, neboť stěžovatel měl možnost, a také tak učinil, domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a tento postup byl zakončen pravomocným rozsudkem. Stejně tak se nelze domnívat, že by byl porušen y ČR, podle něhož jsou soudy povolány k tomu, aby zákonem stanoveným postupem poskytovaly ochranu právům. Ochranou práva je důsledný postup soudů podle zákona, v tomto případě podle trestního zákona, a odsouzení osoby, která spáchala trestný čin, nelze pokládat obecně a paušálně za poškození jejích práv.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. října 1996 JUDr. Vladimír P a u 1

soudce zpravodaj