Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 261/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele ing. I.E., zastoupeného advokátem JUDr. S.K., o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 15. 7. 1996, za účasti Krajského obchodního soudu v Brně jako účastníka řízení, t a k t o :

Návrh s e o d mí t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel svou ústavní stížností ze dne 26. 9. 1996 napadá usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 1996, sp. zn. , jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 6. 10. 1995, sp. zn. . Na základě citovaných rozhodnutí obecných soudů byl vyhlášen konkurz na majetek dlužníka ing. I.E., podnikatele, v důsledku stavu úpadku, který spočívá v insolvenci dlužníka. Soud prvého stupně vyhověl vyhlášením konkurzu na majetek navrhovatele návrhu věřitele, a to F., přičemž k odvolání navrhovatele v odvolacím řízení Vrchní soud v Praze rozhodnutí soudu prvé instance potvrdil.

1

Ve své ústavní stížnosti vytýká navrhovatel obecným soudům nesprávnou aplikaci zejména , ve znění novel. Dovozuje, že citovanými rozhodnutími obecných soudů došlo k zásahu do jeho práva garantovaného č1. 26 odst. 1d (dále jeny), dále do a 82 odst. 1y ČR, č1. 37 odst. 3y. V závěru ústavní stížnosti navrhuje, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost soudních rozhodnutí obecných soudů ve smyslu ustanovení

Hlavní argumentace navrhovatele, stejně jako v řízení před obecnými soudy, spočívá v tom, že obecné soudy nesprávně aplikovaly zákon o konkurzu a vyrovnání, pokud vyhlásily v případě navrhovatele konkurz.

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný.

Podle § 75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

V daném případě je z obsahu navrhovatelem předloženého přílohového materiálu zřejmé, že navrhovatel podal v předmětné věci dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, a to podáním ze dne 17. 8. 1996, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu ČR dne 2. 9. 1996. Navrhovatel tedy uplatnil ve věci opravný prostředek, o němž dosud nebylo Nejvyšším soudem ČR rozhodnuto. Teprve po vydání rozhodnutí dovolacího soudu může navrhovatel zvažovat, zda je či

2

není na místě uplatnit ústavní stížnost. Do té doby je nutné považovat navrhovatelem podanou ústavní stížnost za nepřípustnou ve smyslu shora citovaných ustanovení Proto Ústavní soud mimo ústní jednání návrh navrhovatele odmítl.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně 17. října 1996 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR

3