Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 20/96

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele R.P., zastoupeného advokátem JUDr. L.H., o návrhu ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 1995, čj. 7 Cmdo 12/94 - 77, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 1994, čj. - 58,

t a k t o

Návrh se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í .

Svým podáním ze dne 15. 1. 1996 podal stěžovatel návrh na zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 1995, čj. 7 Cmdo 12/94 - 77, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 1994, čj. - 58. Uvedeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze bylo pro nepřípustnost odmítnuto dovolání žalovaného (v tomto případě stěžovatele) proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze, a to v právní věci žalobce P., proti stěžovateli v procesním postavení žalovaného, o zaplacení částky Kč 261 321,80. Stěžovatel namítal v postupu soudu rozpor s ustanovením článku 38 odst. 2 d, neboť jak dovozuje, postupem soudu mu bylo odepřeno právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům.

Ústavní soud nejprve zkoumal hledisko , o Ústavním soudu, tj. zda byla splněna lhůta pro podání ústavní stížnosti. Dle citovaného ustanovení ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( citovaného zákona),

1

a není-li takového prostředku, pak dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. K tomu je třeba uvést, že ustanovení , ve spojení s ustanovením , o Ústavním soudu, má na mysli řádný opravný prostředek. Dovolání, proti kterému ústavní stížnost mj. také směřuje, však takovým řádným opravným prostředkem není a má charakter mimořádného opravného prostředku ( a násl. ). Lhůta dle odst. -2 citovaného zákona se tedy vztahuje na druhé napadené rozhodnutí - tj. k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 1994, čj. - 58. Ten nabyl právní moci dne 7. 3. 1994. Ústavní stížnost byla podána dne 8. 1. 1996 a je tedy v daném případě podána opožděně.

Navíc předmětnou věc nelze ani podřadit pod režim ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, podle něhož Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka dle ustanovení § 75 odst. 1 citovaného zákona uvedená shora, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Tato podmínka v tomto případě splněna není.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. října 1996 JUDr. Vladimír P a u 1

soudce zpravodaj