Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 77/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M.B., zastoupené advokátem JUDr. T.H., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 12. 1995, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. 4. 1995, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 30. 9. 1996 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Včas podanou ústavní stížností ( ), která i jinak - co do formálních náležitostí - vyhovovala zákonem stanoveným podmínkám ( , 4 ), brojí stěžovatelka proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. dubna 1995 (sp. zn. ) ve znění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. prosince 1995 (sp. zn. ) a tvrdí, že obecné soudy, jako orgány veřejné moci, těmito rozhodnutími zasáhly do jejího ústavně zaručeného základního práva plynoucího z d, a proto navrhla, aby Ústavní

1

soud svým nálezem obě rozhodnutí obecných soudů, jak vpředu jsou označena, zrušil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z předložených rozhodnutí obecných soudů, stejně jako z odůvodnění samotné ústavní stížnosti, Ústavní soud zjistil, že obecné soudy - dospěly k závěru, že v posuzované věci nejsou dány zákonné podmínky (dané ustanoveními , v platném znění) - pravomocně zamítly návrh stěžovatelky (v řízení před obecnými soudy žalobkyně) na vydání domu se stavební parcelou (nemovitostí v řízení před obecnými soudy přesně označených), když byly zjistily, že ani jeden ze stěžovatelkou tvrzených důvodů (porušení právních předpisů, nižší cena než cena odpovídající tehdy platným předpisům, či protiprávní zvýhodnění nabyvatelů ( , v platném znění) neobstojí; proč tomu tak je vyložily obecné soudy v odůvodnění svých rozhodnutí a Ústavní soud konstatuje, že tato odůvodnění jsou výstižná a přiléhavá ( ).

Odůvodnění ústavní stížnosti nevnáší do posuzování rozhodujících otázek nic nového a jak v jednotlivostech, tak ve svém souhrnu je pouhou (opakovanou) polemikou s rozhodovacími důvody obecných soudů; co do ústavně právních vývodů založila je stěžovatelka na strohém tvrzení, že postupem obecných soudů "bylo porušeno ústavně zaručené právo vlastnit, a že rozsudky (obecných soudů) byla na tomto právu zkrácena"; tato námitka stěžovatelky však neobstojí.

Ústavní soud již dříve a opakovaně ve svých rozhodnutích vyložil povahu a podmínky ústavní ochrany vlastnického práva (kupř.

), stejně jako podmínky, za nichž se cítí oprávněn svými nálezy zasahovat do jurisdikční pravomoci obecných soudů; protože jde o konstantní a opakovaně publikovanou judikaturu (viz Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, sv. 1 až 4), zcela postačí na tato rozhodnutí a jejich odůvodnění

2

odkázat, aniž by bylo třeba k důvodům již dříve vyloženým cokoli dodávat; pod aspekty této konstantní judikatury Ústavního soudu nemůže se ústavní stížnost stěžovatelky jevit jinak než jako zjevně neopodstatněná, když zjevnost této neopodstatněnosti (stejně jako důvody pro ni) je dána opakovanou publikací rozhodnutí, jak již o nich byla zmínka.

Nezbylo proto, než o ústavní stížnosti stěžovatelky rozhodnout odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto rozhodnutí je patrno ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 30. 9. 1996

JUDr. Vlastimil Ševčík

soudce Ústavního soudu ČR