Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 168/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky Mgr. I.B., zastoupené advokátem JUDr. PhDr. O.Ch., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. , ze dne 30. 4. 1996, za účasti vedlejších účastníků ing. M.B. a D.S., t a k t o :

Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka svou ústavní stížností ze dne 21. 6. 1996 napadá rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. , ze dne 30. 4. 1996. V odůvodnění svého podání poukazuje na podstatu řízení před obecnými soudy, kde byla zamítnuta její žaloba na určení neplatnosti dohody o přenechání bytu do dočasného nájmu uzavřené mezi vedlejšími účastníky. Navrhovatelka vytýká zamítavému rozhodnutí soudu prvého stupně a potvrzujícímu odvolacímu rozhodnutí nesprávnou aplikaci ustanovení § 145 o. z. Za nesprávný považuje závěr, že v daném

1

případě nešlo o věc, kde se vyžaduje souhlas obou manželů, nýbrž o běžnou věc, netýkající se přímo nemovitosti v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů B. Dále poukazuje navrhovatelka na ustanovení § 40 písm. a) o. z., tedy na institut relativní neplatnosti, který podle jejího názoru měl být v předmětné věci aplikován. V závěru ústavní stížnosti pak poukazuje na to, že ačkoliv se dovolávala přípustnosti dovolání, odvolací soud jejímu návrhu nevyhověl a dovolání nepřipustil.

Ze sdělení Okresního soudu v Písku ze dne 22. 7. 1996 Ústavní soud zjistil, že ve věci tamního soudu, sp. zn. , bylo podáno dovolání a spis byl již předložen dovolacímu soudu k rozhodnutí o dovolání.

Podle , o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný.

Podle zák. ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

V daném případě z textu vlastní ústavní stížnosti je zřejmé, že navrhovatelka uplatnila v řízení před odvolacím soudem návrh na vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení Ze sdělení prvoinstančního soudu pak je zřejmé, že mimořádný opravný prostředek, dovolání, také podala. Bude věcí posouzení dovolacího soudu, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní právní význam. Teprve poté, co bude vydáno rozhodnutí dovolacího soudu, vyčerpá navrhovatelka všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Do té doby však je nutno její ústavní stížnost považovat za nepřípustnou ve smyslu shora citovaných ustanovení

2

Proto Ústavní soud mimo ústní jednání návrh stěžovatelky odmítl.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně 11. září 1996 prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR