Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 204/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele JUDr. P.P., zastoupeného advokátem JUDr. A.K., o ústavní stížnosti, t a k t o:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, kterým by Ústavní soud zakázal Krajskému obchodnímu soudu v Praze, aby v porušování práv a svobod, spočívajícím v zamezení přístupu k obchodnímu rejstříku, pokračoval. Na odůvodnění svého návrhu uvedl, že v souvislosti se zastupováním klienta se v září roku 1995 obrátil na obchodní rejstřík, vedený tehdy u Obvodnímu soudu pro Prahu 1, a v souladu s ustanovením § 27 odst. 1 Obchodního zákoníku požádal o nahlédnutí do sbírky listin přesně specifikované vložky. Jeho žádost však byla odmítnuta. Postupně se dále obrátil na předsedy Obvodního pro Prahu 1, Městského soudu v Praze a posléze i na Ministerstvo spravedlnosti, avšak bezvýsledně. Dále se domáhal u Obvodního soudu pro Prahu 7 vydání rozhodnutí o určení, že obchodní rejstřík vedený u Obvodního soudu pro Prahu 1 je přístupný, že žalobce má právo do něho nahlížet a pořizovat z něho opisy a výpisy, že na požádání lze žalobci z obchodního rejstříku vydat úřední opis či kopie listin, jež dokládají skutečnosti, které mají být do obchodního rejstříku

1

zapsány. Kromě toho se domáhal vydání předběžného opatření a zajištění důkazů, avšak tyto návrhy byly usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 12. 1995, čj. -10, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze, čj. -17, zamítnuty. Konečně po nabytí účinnosti , se obrátil na obchodní rejstřík, vedený již Krajským obchodním soudem v Praze, taktéž se žádostí o umožnění přístupu ke sbírce listin, avšak i v tomto případě byl odmítnut. Protože rozhodnutí o omezení přístupu k listinám uloženým ve sbírce listin obchodního rejstříku, o zamezení nahlédnout do nich a o znemožnění pořizovat z nich opisy a výpisy, s odkazem na nezbytnost splnění podmínky, že jsou pro to vážné důvody a že jde o oprávněné zájmy toho, kdo je v obchodním rejstříku zapsán, považuje stěžovatel za zásah orgánu veřejné moci, kterým byla porušena jeho u i zákonem zaručená práva obsažená v a 5, a d, jakož i v ustanovení a Obchodního zákoníku, domáhá se uložení zákazu krajskému obchodnímu soudu pokračovat v porušování uvedených základních práv. Konečně stěžovatel ve své ústavní stížnosti konstatoval, že v dané věci jde o odmítnutí práva, které svým významem přesahuje jeho vlastní zájmy, a že byla splněna podmínka 1 roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní soud přezkoumal návrh stěžovatele spolu se všemi přílohami předloženými právě stěžovatelem a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, neboť je to norma vyšší právní síly, tj. obchodní zákon, která v ustanovení §§ 27 a 28 jasně identifikuje, co je předmětem zápisu tvořícího veřejný seznam. Proto také nelze dovodit z normy nižší právní síly, kterou je Instrukce ministra spravedlnosti ČR ze dne 30. 8. 1993, čj. 1068/1993-OOD, že tímto veřejným seznamem jsou i údaje, tvořící tzv. rejstříkový spis, jehož zpřístupnění se stěžovatel snaží docílit, aniž by byl účastníkem řízení dle a násl. Jinými slovy, jestliže dle ustanovení § a 28 Obchodního zákoníku a na to navazující úpravu a 181 citované

2

Instrukce ministra spravedlnosti se zapisují v rejstříkové složce jen údaje dle cit. zák., pak pouze tyto údaje mohou mít povahu veřejného seznamu a lze je zpřístupnit i stěžovateli, zatímco y tvořící součást tzv.rejstříkového spisu a týkající se zapisovaného nebo zapsaného subjektu, jen stěží mohou být veřejným seznamem, zvláště mohou-li takové údaje tvořit i předmět obchodního tajemství. Protože v znepřístupnění tzv. rejstříkového spisu nebylo shledáno porušení ustanovení a 28 obchodního zákona, nemohlo dojít ani k porušení stěžovatelem tvrzených základních práv či svobod, zejména jestliže není zpochybněna sama ústavnost těchto zákonných ustanovení a navíc jestliže ani porušení zákona automaticky nezakládá i protiústavnost.

Z důvodů shora uvedených byl návrh stěžovatele dle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnut jako zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 27. 8. 1996 soudkyně Ústavního soudu ČR