Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 75/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele G.M., zastoupeného advokátkou JUDr. M.N., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, ze dne 31. 7. 1995, sp. zn. a , t a k t o :

Návrh s e o d m í t á . Odůvodnění :

Navrhovatel uplatnil svým podáním ze dne 4. 3. 1996, doplněným přípisem ze dne 24. 4. 1996, ústavní stížnost proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 7. 1995, sp. zn. a . Poukazuje na skutečnost, že v téže věci již jedenkrát ústavní stížnost uplatnil, a tato byla usnesením Ústavního soudu ČR,

sp. zn.

, ze dne 15. 2. 1996, odmítnuta pro předčasnost. Dovolací řízení u Vrchního soudu v Praze pravomocně skončilo 12. 10. 1995, a protože rozhodnutí Ústavního soudu ČR z 15. 2. 1996 bylo navrhovateli doručeno až 27. 2. 1996, nemohl v zákonné lhůtě 60 dnů ústavní stížnost uplatnit. Žádá proto, aby mu byla prominuta lhůta k podání ústavní stížnosti a to s poukazem na ustanovení

1

Ústavní soud České republiky v daném případě poukazuje na charakter lhůty, zakotvené v Jedná se o lhůtu procesní, jejíž zmeškání nelze prominout. Nelze proto, jak se mylně domnívá navrhovatel, aplikovat na běh této lhůty Toto zákonné ustanovení totiž reaguje na odst. 1 cit. zák., tedy nevyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Pokud tedy rozhodnutí dovolacího soudu, napadené ústavní stížností, nabylo právní moci dne 12. 10. 1995, pak marně uplynula lhůta k podání ústavní stížnosti dne 12. 12. 1995. Navrhovatel však svůj návrh uplatnil až 4. 3. 1996, tedy téměř tři měsíce po lhůtě stanovené v

Ústavní soud ČR proto ve smyslu ustanovení ve spojení s návrh jako nepřípustný odmítl.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně 26. června 1996 JUDr. Vladimír Klokočka DrSc

soudce Ústavního soudu ČR

2