Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 124/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelů

1) MAČ, pro dvojí občanství, restituce a volební právo, zastoupené koordinátorkou J.F.,

2) A.V., 3) D.V., 4) A.F., 5) M.Z., 6) J.H. K., 7) J.M., 8) Dr. J.G., 9) J.G A.B., 10) K.H., 11) J.M.,

t a k t o:

Návrhy se odmítají.

1

O d ů v o d n ě n í:

Dne 2. a 13. května 1996 navrhovatelé podali formálně i obsahově totožné ústavní stížnosti, které nadepsali "Vyloučení všech Č., kdo do 1.1.1990, tzv. ztratili své právoplatné české občanství z nároku na restituce majetku movitého, nemovitého a zemědělské půdy". V návrzích žádají, aby ústavní soud uvedl stávající zákony o českém občanství a o dvojím občanství pro Č., vůbec v souladu s d.

Navrhovatelé ve stížnosti uvádějí, že český parlament na svém zasedání ve stavu "legislativní nouze" přijal novelu zákona o restitucích. Tato novela prakticky neguje nález Ústavního soudu ČR z prosince 1995 a je přímo v rozporu se základními články uvedenými v d. V důsledku toho se převážná většina Č., žijících dnes v zahraničí nemůže domoci svých základních práv v zemi, kde se narodili a kde mají tzv. "domovské právo".

Soudce zpravodaj posoudil tato podání jako návrhy na zrušení zákona podle hlavy druhé oddílu prvého , o Ústavním soudu.

Nejprve podle , zkoumal, zda nejsou dány podmínky pro odmítnutí návrhu podle téhož zákona. Podání jsou podle obsahu návrhy na zrušení zákona, i když nemají náležitosti, požadované , a navrhovatelé nejsou zastoupeni advokátem, komerčním právníkem nebo notářem v rozsahu, stanoveném zvláštními předpisy ( ).

Ve smyslu písm. a) y rozhoduje Ústavní soud o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Podle , 4 a 5 , návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, senát ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti a ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek, uvedených v tohoto

zákona. Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle y. Řízení o zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení může též zahájit plénum Ústavního soudu, jsou-li pro to dány důvody podle

V dané věci se však o případ předvídaný výše uvedenými ustanoveními zákona nejedná. Navrhovatelé nejsou osobami, které , k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení zmocňuje podle písm. a) až c). Navrhovatelé rovněž nepodali ústavní stížnost, v souvislosti s níž by bylo možno podat návrh na zrušení zákona podle Z toho vyplývá, že návrhy podaly osoby zjevně neoprávněné.

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj návrhy navrhovatelů odmítl podle

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 28. června 1996

JUDr. Miloš Holeček

soudce Ústavního soudu ČR