Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 153/96

ÚS 153/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. A.V., zastoupeného advokátkou JUDr. R.V., o ústavní stížnosti proti usnesení o vznesení obvinění Policií ČR a usnesení o vzetí do vazby Městského soudu v Brně ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, t a k t o :

Návrh s e o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení usnesení ze dne 17. 4. 1996, č.j. ČVS KVV 231/30-96, proti kterému není žádný opravný prostředek přípustný a kterým bylo proti němu Policií ČR vzneseno obvinění pro pokus trestného činu podvodu podle ustanovení § 8 a § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona. Toho se měl dopustit tím, že vystavil neoprávněně tři dlužní úpisy, které si nechal potvrdit pracovníky E., jež k tomu nebyli zmocněni. Tím měl uvedenou banku vystavit nebezpečí způsobení škody ve výši 43 511 000,- USD, což v přepočtu činí cca 4 191 331 180,- Kč. Dále se pak domáhal zrušení usnesení o vzetí do vazby a to usnesení Městského soudu v Brně, ze dne 19. 4. 1996, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, ze dne 23. 5. 1996, sp. zn. . Jím se usnesení soudu I. stupně zrušuje a obviněný Ing. A.V., se bere do vazby z důvodů ustanovení § 67 písm. a) trestního řádu. Dále se domáhal, aby bylo uloženo Policii ČR vyřadit z trestního spisu proti Ing. A.V., CSc. doklady

1

uvedené v protokolu o provedení domovní prohlídky ze dne 18. 4. 1996, které jsou v návrhu blíže označeny čísly stran vyšetřovacího spisu.

Po zhodnocení všech skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh není důvodný. Pokud se jedná o návrh na zrušení usnesení o vznesení obvinění, pak ústavní soud zcela jednoznačně není k projednání tohoto návrhu příslušný dle ust. ČR, č. , neboť nemůže v počáteční fázi trestního řízení do něho jakkoliv zasahovat za situace, kdy orgány činné v trestním řízení, po sdělení obvinění na základě prokazatelného podezření z trestné činnosti, shromažďují další důkazy a jejich povinností je obviněného na základě těchto důkazů buďto usvědčit z trestné činnosti a prokázat vinu anebo pro nedostatek důkazů upustit od dalšího trestního stíhání. Ústavní soud nemá pravomoci a kompetence orgánů činných v trestním řízení a nemůže tudíž ani zasahovat do jejich pravomocí ani nahrazovat jejich činnost. Podle ustanovení . Ústavní soud projednává ústavní stížnost, jestliže fyzická nebo právnická osoba tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Nemůže však vstupovat do řízení a nahrazovat činnost jiných orgánů státu. Navrhovatel se tedy musí bránit jiným zákonným způsobem a teprve až prokazatelně doloží, že činností státního orgánu bylo porušeno některé jeho ústavní právo nebo svoboda, může se obrátit na Ústavní soud.

Vzhledem k výše uvedenému je pak návrh na zrušení usnesení o vzetí do vazby třeba posoudit jako návrh zjevně neopodstatněný dle ust. . V daném případě proběhlo vyšetřování trestné činnosti a soud na základě shromážděných důkazů dospěl k závěru, že vazba je důvodná (v tomto případě dle ustanovení § 67 písm. a) trestního řádu), protože obviněný by se mohl skrývat nebo jinak vyhýbat trestnímu

2

stíhání zejména vzhledem k výši hrozícího trestu. Jedná se tedy o rozhodnutí nezávislého soudu, který rozhodl po zhodnocení dostupných důkazů, což vyplývá z ústavního principu nezávislosti soudu ( y ČR). Ústavní soud ČR není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, jelikož není vrcholem jejich soustavy ( a č1. 90 y ČR). Nemůže proto vykonávat přezkumný dohled nad jejich činností, pokud tyto soudy ovšem neporušují u zaručená základní lidská práva a svobody ( y ČR).

Na základě uvedených závěrů pak lze dovodit, že Ústavnímu soudu ani nepřísluší zasahovat do trestního řízení jakýmkoliv rozhodováním o obsahu trestního - vyšetřovacího spisu a rozhodovat o vyřazení některých jeho součástí.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům Ústavní soud mimo ústní jednání usnesením ústavní stížnost odmítl z důvodů uvedených v ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) a e) zákona o Ústavním

soudu ČR.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně 28. června 1996 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR

3