Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 117/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů J.H. a Z.H., zastoupených advokátkou JUDr. J.M., rozhodl,

t a k t o

Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu ČR byla dne 25. 4. 1996 podána ústavní stížnost stěžovatelů J.H. a Z.H., zastoupených advokátkou JUDr. J.M., která směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. -139 ze dne 23. 1. 1996. Podanou stížností se stěžovatelé domáhají ochrany svého vlastnického práva zakotveného v d.

Pro podání ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí jsou , o Ústavním soudu, stanoveny náležitosti, které musejí být splněny, aby návrh na zahájení řízení byl přípustný. Podle ustanovení cit. zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení

1

obnovy řízení.

V předmětné věci rozhodoval Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem, č.j. -118, ze dne 18. 10. 1995, tak, že vyslovil přechod vlastnického práva odpůrců J.P. a V.P. k nemovitostem dříve označeným jako deputátní domek u č.p. 8 v M., č. parc. 52/2, dnes podle výpisu LV č. 172 a 22 pro kat. území Z. - M., u K.ú. v Č.K. a dále ke stav. parcele č. 52/6 o vým. 55 m2 zast. plocha s objektem bydlení a k parcele č. 52/2 o vým. 61 m2 zast. plocha s objektem bydlení čp. 5 na navrhovatele J.H. a Z.H., každému jednou ideální polovinou.

K odvolání odpůrců rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem, č.j. -139 ze dne 23. 1. 1996 tak, že rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že návrh na přechod vlastnického práva k deputátnímu domku u č.p. 8 v M., na parcele č. 52/2 v k.ú. Z. - M. na navrhovatele zamítl, přechod vlastnického práva k parcele č. 52/2 (podle výpisu z kat. nemovitostí parcela č. 52/2 a č. 52/6) na navrhovatele potvrdil.

Z uvedených údajů vyplývá, že rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek soudu I. stupně ve věci samé, což je podle důvodem pro dovolání proti rozsudku soudu odvolacího. Dovolání se ve smyslu procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje.

K dotazu Ústavního soudu ČR ze dne 15. 5. 1996 sdělila právní zástupkyně stěžovatelů podáním ze dne 22. 5. 1996, že v předmětné věci nebylo podáno dovolání. Současně se právní zástupkyně stěžovatelů odvolává na ust. , které připouští, aby Ústavní soud neodmítl ústavní stížnost, i když navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky.

Ústavní soud ČR zvážil všechny okolnosti a konstatoval, že v předmětné věci nebyly ve smyslu

2

vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, protože nebylo využito možnosti dané Podle ust. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle odstavce 1, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. V daném případě však tomu tak není, ústavní stížnost se dotýká toliko zájmů účastníků řízení a není spojena s obecnějším problémem, který by tyto zájmy přesahoval. Neúspěch ve sporu tuto podmínku nenaplňuje. Podle ust. cit. zákona Ústavní soud rovněž neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle odstavce 1, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknou vážná a neodvratitelná újma. V dané věci toto ustanovení však nelze aplikovat, protože řízení o odvolání bylo řádně ukončeno (ústavní stížnost směřuje proti rozsudku odvolacího soudu) a řízení o dovolání nebylo zahájeno, protože tento procesní prostředek nebyl využit.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu ČR než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle odmítnout, jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. června 1996

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR