Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
28916.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 97/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele V., o návrhu z 31. ledna 1996, t a k to :
Návrh se odmítá.
Odůvodnění :
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 2. dubna 1996, se navrhovatel domáhal přezkoumání postupu řízení a rozhodnutí O.ú. S., a O.Ú. v H. Navrhl, aby všechna rozhodnutí těchto orgánů, vydaná v jeho neprospěch, byla zrušena.
Podle § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 . Ústav y. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení /§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. /. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný /§ 43 odst. 1 písm. f) cit. zákona/.
Z obsahu návrhu, rozhodnutí O.Ú. v H., č.j. 381/ RR 3/95 ze dne 5. června 1995, RR 3/34/96 ze dne 20. ledna 1996, RR 3/ 465/95 ze dne 7. července 1995, žaloby navrhovatele z 10. července 1995, podané u Krajského soudu v Hradci Králové a směřující proti O.Ú., a spisu Ústavního soudu
sp. zn. IV. ÚS 77/96
bylo zjištěno, že stížností napadená rozhodnutí O.Ú. nejsou rozhodnutím o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje /§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. /. Navrhovatel je napadl stížností u Ministerstva kultury ČR /rozhodnutí č.j. 381/RR 3/96 z 5. června 1995/ a žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové /rozhodnutí č.j. RR 3/465/95/, rozhodnuto o nich však dosud nebylo. Nebylo také shledáno, že by stížnost svým významem přesahovala vlastní zájmy stěžovatele, jak to má na mysli ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zák, č. 182/1993 Sb. a jak se toho dovolává stěžovatel, když o existenci takového významu nic konkrétního ani sám neuvedl.
Pro výše uvedené byla stížnost podle § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb. , jako nepřípustná, odmítnuta. Pokud jde o stížnost, směřující proti rozhodnutí O.ú. S., č.j. 65/95 a O.Ú. v H., č.j. RR/34/9G, Ústavní soud rozhodl o téže stížnosti svým usnesením
sp. zn. IV. ÚS 77/96
z 25. března 1996, když ji odmítl jako nepřípustnou /§ 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb. /, a proto na uvedené rozhodnutí, které bylo stěžovateli doručeno 28. března 1996, a jeho vyčerpávající odůvodnění ústavní soud v této věci odkazuje.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 7. května 1996
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj
2