Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 212/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti pana F.Č., bez zastoupení, proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 1996, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 23. 4. 1996 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, t a k t o :

Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se podáním ze dne 7. února 1996, které je již několikátým podáním k Ústavnímu soudu ČR (tato předchozí podání byla ve smyslu ust. odmítnuta), obrací na Ústavní soud ČR s konstatováním, že již delší dobu, téměř 6 roků, vede různá soudní řízení, a že vinou současné justice nebylo jeho návrhům vyhovováno. Naposledy bylo rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 1996 (sp. zn. ) rozhodnuto, že se stěžovatel omezuje ve způsobilosti k právním úkonům tak, že není způsobilý činit procesní úkony ve smyslu a trestního řádu. Stěžovatel pak v závěru svého podání opětovně pouze konstatuje, že je nespokojen se stavem současné justice

1

a nesouhlasí s citovaným rozsudkem, aniž blíže uvádí jaké nápravy či jakého rozhodnutí se u Ústavního soudu domáhá.

I přesto, že podání stěžovatele neobsahuje náležitosti návrhu na zahájení řízení ve smyslu ust. a ust. téhož zákona, vyžádal si Ústavní soud stanovisko opatrovníka, jímž byl Okresním soudem v Hradci Králové ustanoven advokát JUDr. L.H. Ze stanoviska opatrovníka Ústavní soud pak zjistil, že tento byl stěžovateli ustanoven výslovně na jeho žádost, neboť k němu měl stěžovatel již z dřívější doby plnou důvěru. Ve svém sdělení Ústavnímu soudu dále opatrovník konstatuje, že obdržel rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. ledna 1996 (tj. rozhodnutí, proti němuž směřují výhrady stěžovatele) a dodává, že tuto skutečnost sdělil stěžovateli, avšak od stěžovatele neobdržel výslovný pokyn k tomu, aby podal proti citovanému rozsudku ve stanovené lhůtě odvolání, označené rozhodnutí (rozsudek sp. zn. ), jak ostatně zjistil i Ústavní soud ČR sám (č. 1. 8 spisu), nabyl právní moci dne 22. 2. 1996.

S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že stěžovatel v současné době (a stejně tak ke dni svého podání) nemá způsobilost k právním úkonům a není proto způsobilý činit procesní úkony ve smyslu procesních předpisů.

Řízení před Ústavním soudem je upraveno č. s tím, že pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřená ustanovení a předpisy vydané k jeho provedení.

Na základě skutečností naznačených shora dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatel není způsobilý činit sám procesní podání k Ústavnímu soudu a domáhat se zahájení řízení před ním.

2

Jen pro úplnost je třeba dodat, že podání stěžovatele, které je již několikátým podáním k Ústavnímu soudu, opětovně nesplňuje náležitosti požadované citovaným zákonem pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem a vzhledem k tomu, že v daném případě není na místě postup dle ust. , nezbylo Ústavnímu soudu než rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno, a podání stěžovatele jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným odmítnout ( ), aniž by bylo třeba vyzývat jej k odstranění vad podání jako návrhu.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 23. 4. 1996

JUDr. Vlastimil Ševčík

soudce Ústavního soudu