Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 10/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci stěžovatele P.P., na zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze, ze dne 17.1.1995, čj. -60, a souvisícího rozsudku Okresního soudu Praha-východ, ze dne 7.3.1994,čj. -40, na vydání předběžného opatření - omezení možnosti převodu vlastnictví zemědělských pozemků p.č. 101/1, 101/2, 239, 1109, 826, 827, 351/1, 351/2, 707, 708, 100, 688, 716, 1717, 718, 1047, 113, 570, 571, 615,644, 687, 713, 714, 715, 760, 795/1, 795/2, 835/1, 835/2, 866,1046, 367, 368, 370, 363, 761/2, 349/2, 352, 369 a části 89 v katastrálním území T., u Katastrálního úřadu P., a zrušení ustanovení , ve znění novel,

t a k t o

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se domáhal ústavní stížností ze dne 10.1.1996 zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze, ze dne 17.1.1995, čj. -60, a souvisícího rozsudku Okresního soudu Praha-východ, ze dne 7.3.1994, čj. -40, vydání předběžného opatření - omezení možnosti převodu vlastnictví zemědělských pozemků p.č. 101/1, 101/2, 239, 1109, 826, 827, 351/1, 351/2, 707, 708, 100, 688, 716, 1717, 718, 1047, 113, 570, 571, 615,644, 687, 713, 714, 715, 760, 795/1, 795/2, 835/1, 835/2, 866,1046, 367, 368, 370, 363, 761/2, 349/2, 352, 369 a části 89 v katastrálním území T., u Katastrálního úřadu P., a dále zrušení ustanovení , ve znění novel. Ve stížnosti uvádí, že žádost nepodává ve lhůtě 60 dnů, když tuto z nevědomosti promeškal. Žádá, aby Ústavní soud neodmítl přijetí této ústavní stížnosti a to s poukazem na ustanovení , o Ústavním soudu, kdy, podle jeho názoru, podaná ústavní stížnost podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. To spatřuje v tom, že aplikace ustanovení zákona o půdě se vztahovala i na další případy vlastníků podobného typu a nemusí být tedy pouze v zájmu samotného stěžovatele tento problém řešit.

1

Ze spisu Okresního soudu Praha-východ,. sp.zn. , Ústavní soud zjistil, že dne 9.11.1992 podala žalobu Okresnímu soudu Praha-východ M.L. V žalobě požadovala navrácení pozemků darovaných v tísni. Okresní soud o věci jednal a dne 7.3.1994 vydal rozsudek čj. -40, v němž žalobě vyhověl. Proti rozsudku podal stěžovatel odvolání ke Krajskému soudu v Praze. Tento soud, jako soud odvolací, o věci rovněž jednal a dne 17.1.1995 rozsudkem čj. -60 rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Rozsudek nabyl právní moci doručením dne 24.2.1995.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Rozhodnutí o posledním opravném prostředku (rozsudek Krajského soudu v Praze čj. -60) nabylo právní moci dne 24.2.1995. Stěžovatel tedy ústavní stížnost podal po lhůtě stanovené zákonem.

Pokud jde o stěžovatelovu žádost, aby Ústavní soud postupoval podle ustanovení , o Ústavním soudu, nelze mu vyhovět. Podle , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle ustanovení písmeno a) , o Ústavním soudu, Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Prominutí zákonem stanovené podmínky podle písmeno a) zákona je možné jen pokud jde o podmínku stanovenou v odst. 1 tohoto ustanovení, tedy tehdy, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Protože stěžovatel všechny procesní prostředky dané mu zákonem k ochraně jeho práva vyčerpal, nelze v daném případě postupovat z hlediska ustanovení obsažených v písmeno a) , o Ústavním soudu.

Z těchto důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než stížnost podle písmeno b) , o Ústavním soudu odmítnout, jako návrh, který je podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. dubna 1996

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR