Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 35/96

-8

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele J.D., zastoupeného advokátem JUDr. J.K., o návrhu ze dne 22. ledna 1996, t a k t o :

Návrh se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu České republiky dne 6. února 1996, se navrhovatel domáhal přezkoumání a zrušení rozsudku Okresního soudu Brno-venkov č. j. -84, ze dne 26. března 1993, a Krajského soudu v Brně sp. zn. , ze dne 31. srpna 1995. Vyslovil přesvědčení, že těmito rozsudky soudy porušily jeho právo, zakotvené v d, v Dodatkového protokolu úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a byly vydány v rozporu se zákonem, konkrétně s ustanovením .

Podle ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení,

1

I

-9

jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, shledá-li, že jde o návrh zjevně neopodstatněný / /.

S ohledem na obsah stížnosti, na citovaná ustanovení , jakož i na stanovisko, jež Ústavní soud České republiky zaujal ve svých rozhodnutích ,

aj./, byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a byl ve smyslu odmítnut.

Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy / , ústavního /, proto také nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činností postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d / Ústavy/. Z ústavního principu nezávislosti soudů /č1. 82 Ústavy/ vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v ; jestliže obecné soudy respektují kautely, dané ustanovením , nespadá do pravomoci ústavního soudu ČR "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval ,

/.

Pro výše uvedené a obsah spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. byla stížnost navrhovatele shledána zjevně neopodstatněnou. Obecné soudy se nedostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, když v provedeném řízení a na základě hodnocení provedených

2

-10

důkazů dospěly k rozhodnutí o důvodnosti a včasnosti uplatněného nároku na vrácení daru, a tedy k určení, že žalobkyně je vlastnicí ideálních částí nemovitosti, původně darovaných stěžovateli.

Ústavní soud z těchto důvodů rozhodl tak, jak ve výroku obsaženo ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 25. března 1996

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj