Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 311/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 26. 3.1996 soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti J., zastoupené advokátem JUDr. J.V., t a k t o :

Ú s t a v n í s o u d n á v r h o d mí t á .

O d ů v o d n ě n í :

Soudce zpravodaj podle ust. návrh odmítl, neboť jde o návrh zjevně neopodstatněný.

Navrhovatel podal dne 29. 12. 1995 k Ústavnímu soudu České republiky stížnost, která směřovala proti rozsudkům Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 1995, čj. -17, a ze dne 31. 10. 1995, čj. -16. Těmito rozsudky byly zamítnuty žaloby proti rozhodnutím F.ř. v H., ze dne 16. 1. 1995, čj.FŘ/04/06/3304/94/Da, 43 a rozhodnutí ze dne 12. 1. 1995, čj.FŘ/04/06/94/3303/Da 42.

Stěžovatel ve svém podání uvedl, že dne 27. 10. 1994 byly této společnosti doručeny platební výměry F.ú. v P., č. 121 ze dne 10. 10..1994, čj. 6960/3D/94, a č. 222 ze

1

dne 10. 10. 1994, čj. 6962/3D/94. Těmito výměry byla stěžovateli vyměřena darovací daň, v prvém případě ve výši 3 496 816, - Kč a ve druhém případě částka 25 151,-Kč. Darovací daň byla vyměřena v souvislosti s kupní smlouvou kterou uzavřel stěžovatel s firmou A., s. r.o., jako prodávajícím, dne 10. 11. 1993 s účinností od 15. 11. 1993 na nemovitosti vč. pozemku. Proti výměrům podal stěžovatel odvolání, která byla rozhodnutími F.ř. H. v obou případech zamítnuta. Rozhodnutí odůvodnilo finanční ředitelství tak, že v případě, kdy nemovitost byla prodána za cenu nižší, než je cena zjištěná podle , se při výpočtu daně vychází z ust. a 10 , což znamená, že část majetku současně nabývaného zčásti bezúplatně je při převodu zdaněna daní darovací. Souhrn základů obou daní pak odpovídá celkově zjištěné ceně nemovitostí. Daní je zatížen jak prodávající, tak kupující. V dalším odůvodnění poukázal odvolací orgán na příslušná ustanovení , ve znění , přičemž v odůvodnění použil znění platné k 31. 12. 1993.

Stěžovatel podal proti oběma rozhodnutím finančního ředitelství žaloby ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Krajský soud obě žaloby zamítl a v odůvodnění rozsudků zdůraznil, že podstatným znakem úplatného převodu je adekvátnost hodnoty vzájemných plněni. Zjištěný zjevný nepoměr mezi hodnotami vzájemného plnění, vyplývající z nepoměru mezi cenou sjednanou a cenou zjištěnou je třeba kvalifikovat jako smíšený úkon, tj. úkon zčásti bezúplatný a zčásti úplatný. Finanční orgán tedy podle názoru krajského soudu postupoval v souladu s platnými předpisy při vyměření darovací daně.

Navrhovatel zastává ve svém podání názor, že shora uvedenými rozhodnutími a rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele, zejména pak práva uvedená v , a d, která však ve své stížnosti blíže

2

nespecifikuje. Závěrem podání navrhl, aby Ústavní soud České republiky ve smyslu odložil vykonavatelnost napadených rozhodnutí F.ř. v H.

Soudce zpravodaj se při posuzování stížnosti ztotožnil s právními závěry krajského soudu, neboť vychází z tehdy platné právní úpravy vyměřovacího základu daně darovací. V dalším zdůvodnění odkazuje soudce zpravodaj na usnesení Ústavního soudu České republiky, vedené pod

sp. zn.

, které se týkalo věci skutkově totožné.

Vzhledem k tomu, že jak odůvodnění obsažená v odvolacích rozhodnutích, tak i v rozsudcích krajského soudu, jsou zcela vyčerpávající a ve svých právních vývodech jsou v souladu s již dříve publikovaným rozhodnutím Ústavního soudu České republiky, soudci zpravodaji proto nezbylo , než návrh jako zjevně neopodstatněný o d m í t n o u t .

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky se nelze odvolat.

V Brně dne 26. 3. 1996 JUDr. Antonín Procházka

soudce zpravodaj

3