Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 110/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele K.P., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ve spojení s usnesením Okresního soudu v Ostravě, t a k t o :

Návrh s e o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. , kterým byl navrhovatel vzat do vazby, a to přímo u hlavního líčení z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a b) trestního řádu. Navrhovatel tvrdil, že zde uvedené vazební důvody splněny nebyly a že oba soudy tudíž porušily d, dle něhož nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.

Jak Ústavní soud zjistil z provedených listinných důkazů, zejména spisů Okresního a Krajského soudu v Ostravě, byl navrhovatel opakovaně stíhán pro majetkovou trestnou činnost, naposledy již jako recidivista. Byl podmíněně propuštěn z výkonu

2

trestu pro předchozí trestnou činnost, poté se dostavil k hlavnímu líčení o další trestné činnosti, které se dopouštěl jako spolupachatel s dalšími obžalovanými. Vzhledem k okolnostem, které během hlavního líčení nastaly - obžalovaný nesouhlasil se čtením svědecké výpovědi svého bratra E.P. a bylo zřejmé, že mu hrozí vysoký trest odnětí svobody - vzal Okresní soud navrhovatele do vazby. Usnesení o vzetí do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a b) trestního řádu odůvodnil soud tím, že je zde důvodné podezření, že obžalovaný se vzhledem k výši hrozícího trestu bude skrývat (§ 67 písm. a) tr. řádu) a že vzhledem k tomu, že byl účasten celého hlavního líčení, může následně ovlivnit výpověď svědka - svého bratra E.P. (§ 67 písm. b) tr. ř.). Proti tomuto usnesení podal navrhovatel v zákonné lhůtě stížnost ke Krajskému soudu v Ostravě, kterou odůvodnil tím, že zde nejsou dány uvedené důvody vazby, protože se k soudu dostavil z pobytu na svobodě dobrovolně a ovlivňovat svého bratra jako svědka mohl už dříve, neboť s ním bydlí. Krajský soud v Ostravě však potvrdil rozhodnutí Okresního soudu a stížnost navrhovatele zamítl, neboť se zcela ztotožnil s

důvody, které pro vzetí do vazby uvedl tento soud a dále své stanovisko velmi podrobně odůvodnil.

Ústavní soud po zhodnocení všech důkazů dospěl k závěru, že návrh je neopodstatněný. Z předložených spisů Krajského i Okresního soudu v Ostravě jednoznačně vyplývá, že oba soudy řádně posoudily a zhodnotily všechny okolnosti případu, dospěly k závěru, zcela v souladu se všemi zákonnými ustanoveními, že jsou zde dány vazební důvody a poté zcela nezávisle rozhodly, přičemž se řídily vlastní právní úvahou, podloženou řádně zjištěnými a zhodnocenými skutečnostmi. Za této situace dospěl Ústavní soud k závěru, že není v jeho pravomoci zasahovat jakkoliv do nezávislého rozhodování soudů, pokud při tom nebyl porušen zákon.

3

Na základě výše uvedených důvodů tedy Ústavní soud předmětný návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný dle ust. zák. o Ústavním soudu č.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.

V Brně 23. února 1996 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR