Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 251/95

Ústavní soud ČR

rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr.

J. D. proti usnesením Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. 4

C 158/95, ze dne 12.7.1995, a Krajského soudu v Hradci Králové,

sp. zn. , ze dne 14.9.1995, za účasti Krajského soudu

v Hradci Králové, jako účastníka řízení,

takto :

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. dne 14.9.1995, a usnesení Okresního soudu v Náchodě, sp. zn.4 C 158/95, ze dne 12.7.1995, se zrušují.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá zrušení

shora označených soudních rozhodnutí, v podstatě s odůvodněním, že

jimi byla porušena jeho práva, vyplývající z čl. 38 odst. l a 2

(dále jeny).

Ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 16

C 297/95, jehož obsahem jsou ústavní stížností napadená usnesení,

bylo zjištěno, že stěžovatel dne 24.3.1995 podal žalobu o náhradu

škody v částce 2.624,50 Kč s příslušenstvím proti JUDr. I. D.,

jeho bývalé manželce, a to u Okresního soudu v Trutnově, jako

soudu místně příslušného, když z údajů v žalobě uvedených plyne,

že žalovaná v době podání žaloby bydlela v Trutnově, kde také

pracovala na okresním soudu. Vzhledem k tomu, že všichni soudci

Okresního soudu v Trutnově, u kterého oba účastníci řízení v té

době působili jako soudci z povolání, se cítili podjati, byli ve

smyslu odst. l všichni vyloučeni z projednání

a rozhodování označené věci, a proto Krajský soud v Hradci

Králové, kterému byl spis předložen k rozhodnutí podle § 16 odst.

l , rozhodl tak, že s odkazem na ustanovení odst.

l a 3 věc přikázal Okresnímu soudu v Náchodě. Tento soud

však svým usnesením ze dne 12.7.1995, sp. zn. , vyslovil

ve věci svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci jeho

usnesení bude věc postoupena soudu místně příslušnému, za který

považoval Okresní soud v Českých Budějovicích.

Proti tomuto rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě podal stěžovatel

odvolání, v němž upozornil mimo jiné i na nesprávné údaje, uvedené

v usnesení soudu I. stupně, a to, že předmětná žaloba byla podána

nikoliv u Okresního soudu v Náchodě, ale u Okresního soudu

v Trutnově, jehož všichni soudci byli pro poměr k účastníkům

řízení z projednání a rozhodnutí ve věci vyloučeni.

O tomto odvolání stěžovatele pak rozhodoval Krajský soud v Hradci

Králové usnesením ze dne 14.9.1995, sp. zn. , jímž

usnesení soudu I. stupně potvrdil, s odvoláním na ustanovení § 84

a 85 .

Proti těmto usnesením soudů obou stupňů směřuje ústavní stížnost

stěžovatele, který, kromě namítaného rozporu napadených usnesení

s odst. ly, v důvodech dále uvádí, že by sám Ústavní

soud v této věci nezatěžoval, kdyby odnětí zákonnému soudci mu

nepřivodilo nemalé potíže. U Okresního soudu v Českých

Budějovicích se totiž marně, jak tvrdí, domáhá svých práv

v ostatních věcech, napadlých již po odstěhování bývalé manželky

z obvodu Okresního soudu v Trutnově a po jejím nástupu k Okresnímu

soudu v Českém Krumlově, zatímco tato úspěšně maří realizaci

pravomocného rozhodnutí soudu ohledně úpravy styku s jejich

nezletilou dcerou a soud v Českých Budějovicích je nečinný.

Krajský soud v Hradci Králové ve svém vyjádření k obsahu ústavní

stížnosti uvedl, že tuto považuje za důvodnou.

JUDr. I. D. se svého postavení vedlejšího účastníka tohoto řízení

ve smyslu vzdala.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem spisu Okresního soudu

v Českých Budějovicích, sp. zn. , dospěl k závěru, že

ústavní stížnost je důvodná.

Článek 38 odst. ly stanoví, že nikdo nesmí být odňat svému

zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.

Zákonem stanovícím příslušnost soudů v občanskoprávním řízení je

, podle jehož ustanovení odst. l se řízení

koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení

věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné

okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Také místní

příslušnost soudu se tedy určuje podle okolností, které tu jsou

v době zahájení řízení a trvá až do jeho skončení. Uvedené

ustanovení tak vyjadřuje zásadu perpetuatio fori - trvání soudní

příslušnosti jednou určené až do skončení řízení bez ohledu na

pozdější změny okolností, které jsou jinak pro určení příslušnosti

rozhodné. Jednu z výjimek z této zásady pak upravuje ustanovení

, podle něhož je možno z důvodů tam uvedených přikázat

věc k projednání jinému než soudu příslušnému.

V daném případě pak, jak plyne z údajů obsažených v žalobě

stěžovatele ze dne 23. 3. 1995, adresované Okresnímu soudu

v Trutnově, přicházela v úvahu místní příslušnost uvedeného soudu,

ve smyslu ustanovení odst. l , když žalovaná měla

bydliště v obvodu uvedeného soudu, avšak i kdyby otázka jejího

bydliště v době podání žaloby byla sporná, byla dána místní

příslušnost tohoto soudu, když žalovaná měla nepochybně v obvodu

tohoto soudu své stálé pracoviště a žalobce tím, že žalobu

adresoval Okresnímu soudu v Trutnově, dal najevo, že příslušnost

tohoto soudu volil podle S ohledem na

následné vyloučení všech soudců uvedeného soudu pro jejich poměr

k účastníkům řízení byla věc delegována z důvodu nutnosti (§ 12

odst. l ) Okresnímu soudu v Náchodě. Usnesením o přikázání

věci k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Náchodě byla tak

zákonným způsobem změněna místní příslušnost soudu a tento soud,

jemuž věc byla nikoliv postoupena, ale přikázána, již nemohl

žádným způsobem svoji takto založenou příslušnost zkoumat, neboť

mu to žádné procesní ustanovení neumožňuje. Pokud tak učinil

a postoupil věc Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, a jeho

usnesení o tom pak potvrdil i odvolací soud, nezbývá, než

přisvědčit stěžovateli v tom, že tento postup soudů obou stupňů je

v rozporu s odst. l y. Z uvedených důvodů bylo proto

ústavní stížnosti stěžovatele vyhověno a napadená rozhodnutí pro

rozpor s citovaným článkemy zrušena (, odst.

2 písm. a, odst. 3 písm. a) ). Stěžovatelem

namítané porušení y v dané věci shledáno

nebylo.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 15. února 1996