Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 15/96

1

ČESKÁ REPUBLIKA

IV. ÚS 15/96

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl o ústavní stížnosti D.K., proti rozhodnutí F.ř. v B., ze dne 19. 7. 1994, zn. FŘ-2696/240/94, ve spojení s rozhodnutím F.ú. v K., ze dne 1. 2. 1994, č. j. 20882/93-240-VP,

t a k t o Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu bylo dne 12. 1. 1996 doručeno podání označené jako ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedeným rozhodnutím. Z přiložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím F.ř., bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí F.ú., kterým byla stěžovatelce doměřena daň z nemovitosti za rok 1993 o Kč 1.416,-, na celkovou výši Kč 11.088,-. Toto doměření bylo odůvodněno tím, že nebyly naplněny všechny skutečnosti rozhodné pro uznání nároku na osvobození od daně z pozemků podle ustanovení , o dani z

1

nemovitostí. Osvobození od daně nebylo přiznáno, neboť stěžovatelka, které byly pozemky vráceny 1.1.1993, neprokázala, že by v období rozhodném pro vyměření daně, v daném případě tedy podle stavu k 1. lednu 1993, na těchto pozemcích jako vlastník hospodařila ona sama nebo osoby jí blízké.

Stěžovatelka v podstatě považuje postup, jakým jí byla vyměřena daň, za nesprávný a tvrdí, že napadená rozhodnutí odporují zákonu, aniž by uvedla, které z ústavně zaručených práv nebo svobod mělo být porušeno. Zároveň požaduje, aby Ústavní soud rozhodl o jejím nároku na osvobození daně z pozemků za rok 1993.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Ustanovení zákona stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Po posouzení obsahu ústavní stížnosti Ústavní soud shledal, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svého práva, neboť se nedomáhala soudního přezkumu správního rozhodnutí, tj. rozhodnutí F.ř, a to podle příslušných ustanovení části páté . Daňové řízení v této věci bylo tedy skončeno rozhodnutím F.ř.v B., ze dne 19. 7. 1994, zn. FŘ-2696/240/94.

Za této situace je třeba vycházet ze závěru, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně jejího práva poskytuje, podaná ústavní stížnost je proto nepřípustná, a proto byla podle § 43 odst. 1 písm. f) zákona č.

2

odmítnuta, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, aniž by byla stěžovatelka vyzvána k odstranění vad návrhu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. 1. 1996

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj