Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 202/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelů J.K., V.P., H.Š., P.P., P.R., J.H. a K.P., všichni zastoupeni JUDr. L.M., komerčním právníkem, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Okresního soudu v Jindřichově Hradci, sp. zn. , 8C 358/92 a 8C 359/92, potvrzených rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. a , t a k t o :

Návrh s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelé svým podáním ze dne 26. 8. 1995 namítali nezákonnost závěrů obecných soudů, pokud nevyhověly jejich žalobě na stanovení povinnosti uzavřít dohodu o vydání nemovitosti dle o mimosoudních rehabilitacích. Navrhovatelé dovozují, že v jejich případě znárodnění majetku proběhlo v rozporu s platnou právní úpravou a splňuje podmínky ustanovení Předmětem jejich

2 -

žalobního nároku bylo uplatnění práva na vydání znárodněného majetku pana J.K., a jeho dcery B.R., sestávajícího z JT v H., a JS v H.

V závěru svého podání navrhují navrhovatelé i změnu v tom směru, že osoba, které by vznikl nárok na náhradu za znárodněný majetek dle § 7 odst. 3 dekretu prezidenta republiky č. 100 ze dne 24. 10. 1945 ve znění zákona č. 114/1948 Sb., má postavení oprávněné osoby dle a svá práva může uplatnit do 90 dnů ode dne publikace nálezu Ústavního soudu ČR.

Návrh navrhovatelé ničím nedoložili, navíc byl podepsán komerčním právníkem JUDr. L.M., který v rubrice návrhu byl označen zástupcem účastníků, avšak žádná plná moc k návrhu připojena nebyla.

Přípisem ze dne 18. 9. 1995 byli proto navrhovatelé vyzváni Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně poučeni, že pokud ve lhůtě 30 dnů od doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jejich návrh podle odmítnut.

Výzva k odstranění vad podání byla prvému až šestému navrhovateli doručena 20. 9. 1995, sedmému navrhovateli a JUDr. L.M. pak 21. 9. 1995. Podáním ze dne 25. 10. 1995 zareagoval na tuto výzvu jenom JUDr. L.M., který pouze předložil plné moci, vystavené mu všemi sedmi navrhovateli. V textu svého podání poukázal na , 4d bez bližšího zdůvodnění, v čem došlo k porušení tohoto článkuy ve vztahu k navrhovatelům. Zejména však nespecifikoval v obsahu své reakce na soudní výzvu blíže rozhodnutí obecných soudů a ani je k podání nepřiložil.

V důsledku toho i nadále podání zůstalo nejasné a tedy vadné.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelé neodstranili vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 22. 10. 1995, přičemž vzali na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad podání dle , rozhodl Ústavní soud ČR v souladu s citovaným ustanovením a řízení před ním tak, že jejich návrh odmítl.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR není odvolání přípustné.

V Brně 29. ledna 1996 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu ČR