Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 308/95

-7

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele Ing. B.N., zastoupeného advokátkou JUDr. M.S., o návrhu ze 14. prosince 1995, t a k t o :

Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní soud obdržel dne 22. prosince 1995 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, v níž se navrhovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského obchodního soudu v Brně z 29. září 1993, č. j. -217, a Vrchního soudu v Praze z 20. září 1995 č. j. -251. Současně navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí. Ústavní stížnost prostřednictvím svého právního zástupce navrhovatel odůvodnil tím, že citovanými rozsudky bylo porušeno ustanovení d, které zakotvuje právo vlastnit majetek, a ustanovení Dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Práva navrhovatele byla, dle jeho názoru, porušena tím, že nebyla dodržena obecná zásada, obsažená v d, spočívající v tom, že "Povinnosti mohou být ukládány toliko

1

-8

na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování Lidských práv a svobod."

Podle ústavní stížnost k Ústavnímu soudu je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou.

Je však třeba zdůraznit, že Ústavní soud není vrcholem soustavy obecných soudů ( , y), není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti, a proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, to ovšem jen potud, pokud tyto soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d. Z ústavní nezávislosti soudů vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů. Jestliže obecné soudy při svém rozhodování respektují obecné kautely, dané ustanovením obč. soudního řádu, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (nález Ústavního soudu

sp. zn.

, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, sv. I. díl první.).

Ústavní soud s ohledem na výše uvedené a na obsah stížnosti, z níž je nepochybné, že směřovala právě proti hodnocení důkazů soudy obou stupňů, shledal tuto zjevně neopodstatněnou a proto, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ji podle ustanovení odmítl. Konečně pak námitky, obsažené ve stížnosti, byly již uplatněny v odvolacím řízení a Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 20. září 1995, sp. zn. , se s nimi zcela vypořádal a neporušil tak práva účastníků, zakotvená v a d.

2

-9

Pro odmítnutí návrhu Ústavní soud již nerozhodoval o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí ani se nezabýval vadami plné moci, předložené advokátkou stěžovatele, když tato plná moc neodpovídala ustanovení , odst. 1 zák.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 17. ledna 1996 JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj